Curtiss SOC Seagull

Curtiss SOC
Curtiss SOC
Curtiss SOC
Určenípozorovací hydroplán
VýrobceCurtiss-Wright Corporation
První let1934
Zařazeno1935
UživatelUS Navy
USCG
Royal Navy
Vyrobeno kusů258 ks (Curtiss) + 44 ks (NAF)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Curtiss SOC Seagull byl americký jednomotorový plovákový dvouplošník s celokovovou kostrou potaženou plátnem, užívaný v druhé světové válce jako pozorovací a průzkumný letoun. Byl vypouštěn z katapultů bitevních lodí a křižníků.

Vývoj

Curtiss SOC-1 (5-CS-13)

Počátky vývoje spadají do června roku 1933 kdy US Navy vypsalo soutěž na nový stroj tohoto typu a v dubnu roku 1934 vzlétl první obojživelný prototyp Curtiss XO3C-1 s hvězdicovým motorem Pratt & Whitney R-1340-12 o výkonu 441 kW. Letoun byl však brzy přepracován na čistě námořní jednoplovákový stroj s vyrovnávacími plováky a vyměnitelným kolovým podvozkem, od června 1935 označený SOC-1 (Scout-Observation Curtiss).

První ze sériových letounů s pohonnou jednotkou R-1340-18 byl zařazen v listopadu 1935 na lehký křižník USS Marblehead s větší dodávkou na základnu amerického námořnictva Pensacola. Oproti prototypu však měly sériové stroje již plně zakrytou kabinu. Od června 1936 působily na lodích USS Memphis, Indianapolis, Augusta a Raleigh. Poté následovala dodávka 40 kusů variant SOC-2 a SOC-2A s motory R-1340-22 a čistě kolovým podvozkem, "áčko" navíc se sklopným brzdícím hákem pro službu na letadlových lodích.

V roce 1937 následovala produkce 83 letounů SOC-3 a SOC-3A, což byly opět plovákové stroje s možností výměny za kolový podvozek.

44 v licenci vyrobených SOC-3 a 3A v státní letecké továrně Naval Aircraft Factory ve Filadelfii dostalo označení SON-1 a SON-1A.

Výroba byla ukončena v květnu 1938 dodáním posledního ze tří letounů SOC-4 pro letectvo americké pobřežní stráže.[1] Mimo sérii byl ještě zkonstruován prodloužený prototyp XSO2C-1 se zabudovanou pohonnou jednotkou R-1340-36, který byl oproti sériovým strojům vybaven vztlakovými klapkami i na dolním křídle. Ačkoliv po vypuknutí války byl typ již poměrně zastaralý, účastnil se bojů až do roku 1945.

Specifikace

Údaje platí pro plovákovou verzi[1]

Třípohledový nákres kolového SOC Seagull

Technické údaje

Výkony

  • Max. rychlost: 265 km/h (ve výšce 1525 m)
  • Cest. rychlost: 215 km/h
  • Dostup: 4550 m
  • Dolet: 1086 km

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. a b NĚMEČEK, Václav. Curtiss SOC Seagull. Letectví a kosmonautika. Červenec 1983, roč. LIX., čís. 15, s. 591.

Literatura

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Curtiss SOC Seagull na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Kamuflážní schémata letounu Curtiss SOC Seagull Archivováno 26. 11. 2014 na Wayback Machine.
Americká vojenská letadla druhé světové války
Stíhací letouny
FRF2AF3FF4FF4UF6FF7FF8FP-26P-35P-36P-38P-39P-40P-43P-47P-51P-61P-63 • P-66 • P-70P-80
Bombardovací, bitevní a torpédové letouny
A-19A-20A-26A-27A-28/A-29A-30A-31/A-35A-36B-17B-18B-23B-24B-25B-26B-29B-32B-34B-37BTTBDTBFSBCSB2ASB2CSB2USBD
Průzkumné a spojovací letouny
F-4/F-5F-6F-7F-9F-13F-15L-3L-4L-10O-47O-52PBMPBOPBYPB2YPB4YPB4Y-2PV-1PV-2JFJ2FJ4F/OA-14JRFOS2USC • SOC • SO3C
Cvičná letadla
PT-17 • PT-19 • AT-6AT-7AT-9BT-8BT-12 • BT-13 • AT-17AT-18SBNTG-1
Transportní letouny a kluzáky
C-28 • C-33UC-36/R2O • C-40 • UC-43 • C-45C-46C-47C-48/49/50/51/52C-54C-58UC-61C-63C-64UC-67C-69C-73C-75UC-78 • UC-81 • UC-85 • C-87 • C-91 • C-98 • UC-100 • UC-101C-105C-110/R3DCG-3CG-4CG-13CG-15AER5OJRS • JR2S
Vírníky a vrtulníky
Experimentální letouny a prototypy
XA-21XA-22XA-23XA-38XFL • XF-11 • XF8BTB2DXF5FXF5UXFD-1XF14CXF15CXP-41XP-46XP-49XP-50XP-52XP-54XP-55XP-56XP-57XP-58P-59 • XP-60 • XP-62XP-67XP-68XP-71XP-72 • XP-73 • P-75XP-76XP-77XP-79XP-81XP-82XP-83AMXB-19XB-27XB-28XB-30XB-31XB-33YB-35XB-38XB-39YB-40XB-41XB-42XB-43XB-45XB-46XB-48XB-50 • XC-74 • YC-76 • XC-82XC-97XP2VXPB2MXP4YR2Y • RB • TB2FXSB2D • XBTC • XBT2CXBT2D • XBTK • TBYHK-1YFM-1 • XO-61 • XR-1 • XR-2/3 • XR-8N-1MV-173XPBB
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh2014001995
  • NLI: 987007586287005171