XPointer

XPointer je metoda adresování komponent XML souborů. Jedná se o zobecnění identifikátoru fragmentu známého z HTML odkazů, kde <a href="http://www.domena.top/cesta/dokument.html#jmeno_casti"> se odkazuje na element s id="jmeno_casti" v dokument.html.

XPointer slouží pro výběr části XML dokumentu. Je navržen tak, aby vyhovoval struktuře XML, včetně textového obsahu a jiných informačních objektů, které vzniknou při analýze dokumentu. XPointer používá 3 schémata: element() pro poziční výběru elementu; xmlns() pro jmenné prostory a xpointer() pro adresování ve stylu XPath.

XPointer je krytý bezplatným technologickým patentem, který vlastnila firma Sun Microsystems^[1].

Standardy

XPointer tvoří čtyři standardy:

• „framework“ tvoří základ pro identifikaci XML fragmentů^[2]
• poziční schéma adresování prvků^[3]
• schéma pro jmenné prostory^[4]
• schéma pro adresování založené na XPath^[5]

XPointer Framework je doporučení vydané v březnu 2003^{[6] [7]}.

Poziční adresování elementů

Schéma element() poskytuje poziční adresování vnořených elementů podobné jednoduchým XPath adresám, ale následujícími kroky mohou být pouze čísla reprezentující pořadí vnořeného elementu v příslušné větvi stromu.

Příklad

Pro následující fragment:

<foobar id="foo">
  <bar/>
  <baz>
    <bom a="1"/>
  </baz>
  <bom a="2"/>
</foobar>

jsou výsledky použití XPointer následující:

 xpointer(id("foo")) => foobar
 xpointer(/foobar/1) => bar
 xpointer(//bom) => bom (a=1), bom (a=2)
 element(/1/2/1) => bom (a=1) (/1 sestoupí do prvního prvku (foobar),
                               /2 sestoupí do druhého dítěte (baz),
                               /1 vybere první dítě (bom))

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku XPointer na anglické Wikipedii.

Související články

• Identifikátor fragmentu
• Extensible Markup Language
• HyperText Markup Language
• HyTime
• Text Encoding Initiative

Externí odkazy

• Patent pro XPointer
• Open source implementace (CognitiveWeb)
• .NET implementace (XInclude.NET) s GPL licencí Archivováno 18. 6. 2015 na Wayback Machine.