Vokalizace
Vokalizace (z lat. vox, gen. vocis hlas) má více významů:
- změnu určité hlásky na samohlásku (vokál)
- vokalizace (historická lingvistika) – změna polosamohlásky, samohlásky (vokalizace jerů) nebo souhlásky (např. v němčině se finální postvokální souhláska r změnila na vyslovovaný vokál ɐ, např. ve slově Mutter) na vokál
- l-vokalizace – proces, při němž je laterála /l/ nahrazena samohláskou nebo polosamohláskou
- doplnění samohlásek do textu
- vokalizace předložek a předpon – vytvoření vokalizované formy předložky nebo předpony, zpravidla kvůli ulehčení výslovnosti v kontextu (např. v/ve, s/se, k/ke/ku, vz/e/dmout apod.)
- vokalizace písem – vokalizace konsonantických písem (arabština, hebrejština)
- vyslovení myšlenky nahlas
- vokalizace (psychoterapie) (v lingvistice a psychoterapii) vyslovení myšlenky nahlas ("zhlasnění"), jehož smysl je v připuštění si dané skutečnosti, jejímu přijetí či získání jiného náhledu na ni, mívá úlevný účinek.
Podobné názvy
- Vokál
- Fokalizace
Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo na odpovídající článek.
