Verbování

Verbování, verbunk čili nábor nových vojáků, také rekrutů, prováděný verbíři. Rozumí se před vznikem Československa, od kdy hovoříme o odvodu branců, ze kterých se tak stávají rekruti neboli odvedenci, lidově nováčci (noví vojáci). Dříve za války probíhal i odvod koní.^[1]

Dobrovolnost

Podle dobrovolnosti se může dít

• smluvně, pak zpravidla na smluvní profesionální vojáky za přiměřenou odměnu, mzdu, u vojska obecně zvanou žold,
• dobrovolně, za zvláštních okolností, jako je revoluce nebo napadení vlasti - i bez platu nebo jen za symbolický plat,
• nedobrovolně, nuceně, násilně nebo pod hrozbou násilí, případně sankcionovaným právem (zákonem) na základě všeobecné branné povinnosti. Zpravidla není tato služba plně odměňována. Branná povinnost může být soustavná, stálá anebo krizová, v rámci mobilizace a podobně.

V umění

Zejména nedobrovolná, povinná forma je vnímána jako synonymum verbování vůbec a je námětem umění, zejména literatury a textů písniček.

Reference

Související články

• Slovácký verbuňk

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.