Tuková tkáň

Tuková tkáň je tvořena adipocyty, buňkami specializovanými na uchovávání tuku, a slouží jako rezervoár energie v podobě tuku. Rozeznáváme dva typy tukové tkáně:

Hnědá tuková tkáň

Hnědou tukovou tkáň nalezneme hlavně u novorozenců, kde tvoří až 5 % celkové hmotnosti. U nich je lokalizována v oblasti páteře, podél horní části míchy a směrem k ramenům. U dospělých jedinců ji lze nalézt v horní oblasti hrudi a krku, u obézních jedinců je však velmi zredukována nebo chybí úplně. Hnědá tuková tkáň je velmi prokrvená. Buňky mají vysoký počet mitochondrií a cytochromů, ale malou aktivitu ATP-syntázy. To znamená, že při oxidaci glukózy nevzniká ATP (adenosintrifosfát), ale uvolňuje se teplo. Toto má za následek vznik netřesové termogeneze. V průběhu času mizí z hnědých tukových buněk mitochondrie a jejich funkce se začíná podobat funkci bílé tukové tkáně.

Bílá tuková tkáň

Bílá tuková tkáň je tvořena tukovými buňkami s velkými tukovými kapénkami obklopenými prstencem cytoplazmy (tuková vakuola). Jádro je umístěno na periferii buňky. Ukládaný tuk je polotekuté konzistence a sestává převážně z triacylglycerolů a esterů cholesterolu. Tukové buňky bílé tukové tkáně patří k největším buňkám lidského těla, jejich velikost je průměrně 50 μm. U štíhlých jedinců zaujímá kolem 20 % tělesné hmotnosti, u obézních ale může tvořit až 50 % celkové váhy. Kromě energetické zásobárny slouží bílá tuková tkáň také jako tepelné izolace a ochrana vnitřních orgánů. Tuková tkáň není rigidní součást organismu, naopak je velmi metabolicky, endokrinně a parakrinně aktivní. Produkuje adipokiny, které se podílejí na ukládání periferních energetických zdrojů a na mobilizaci energie z triacylglycerolů, dále hormony, cytokiny, enzymy, prostacykliny, růstové faktory nebo faktory komplementu. V současné době je známo několik desítek látek, které jsou produkovány tukovou tkání. Patří mezi ně např. leptin, adiponektin, rezistin, AFABP, visfatin, perilipin či omentin.

Odkazy

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu tuková tkáň na Wikimedia Commons
  • Misra A., Vikram N. K. Clinical and Pathophysiological Consequences of Abdominal Adiposity and Abdominal Adipose Tissue Depots. Nutrition, 2003, 19: 457-466.
  • Miner J. L. The adipocyte as an endocrine cell. J, Anim. Sci, 2004, 82: 935-941.
  • Pojivová tkáň[nedostupný zdroj]
  • Albright A. L., Stern J. S. Adipose tissue.
  • Masopust J. Patobiochemie buňky

Související články

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph908105
  • BNF: cb11938365t (data)
  • GND: 4154224-1
  • LCCN: sh85000877
  • LNB: 000114913
  • NDL: 00570882
  • NLI: 987007292819705171