Teplotní rozpínavost

Teplotní rozpínavost (někdy také tepelná rozpínavost) je jev, při kterém se po zahřátí/ochlazení rozpínavé tekutiny o určitou teplotu (po dodání/odebrání tepla tekutině), mění vnitřní tlak při zachování jejího objemu.

Vysvětlení, stejné jako u teplotní roztažnosti, podává kinetická teorie - při zahřívání se molekuly látky pohybují rychleji a změny jejich hybnosti při nárazech vzájemných i nárazech na stěnu nádoby s tekutinou.

Všechny ideální plyny se rozpínají stejně a jejich teplotní součinitel rozpínavosti má hodnotu α p = 1 273 , 15 K 1 {\displaystyle \alpha _{p}={\tfrac {1}{273,15}}\mathrm {K} ^{-1}\,} . Tomuto chování se blíží i hodně zředěné reálné plyny.

Veličiny charakterizující teplotní rozpínavost

Pro teplotní rozpínavost uvádí česká verze mezinárodních norem[1] 2 veličiny ( p {\displaystyle p\,} a T {\displaystyle T\,} je tlak resp. termodynamická teplota, indexem 0 je značena referenční hodnota, od které se počítá naznačená diference):

  • Teplotní součinitel rozpínavosti, doporučená značka α p {\displaystyle \alpha _{p}\,} (přípouští se i β {\displaystyle \beta \,} )
    Definiční vztah: α p = 1 p d p d T {\displaystyle \alpha _{p}={\frac {1}{p}}{\frac {\mathrm {d} p}{\mathrm {d} T}}\,} (veličina však není úplně definována, pokud není udán typ změny)
    Jednotka K−1 (nikoliv též °C−1; nové řady norem již nepřipouštějí vedlejší jednotku °C ve složených jednotkách odvozených veličin, ale pouze pro Celsiovu teplotu)
  • Rozpínavost, doporučená značka β {\displaystyle \beta \,}
    Definiční vztah: β = d p d T {\displaystyle \beta ={\frac {\mathrm {d} p}{\mathrm {d} T}}\,}
    Jednotka Pa/K

V českých učebnicích a tabulkách hojně přetrvává starší název, definice a značení první z veličin[2]:

  • Teplotní rozpínavost = teplotní součinitel rozpínavosti (plynů), doporučené značky γ p {\displaystyle \gamma _{p}\,} , β {\displaystyle \beta \,} , γ {\displaystyle \gamma '\,}
    Definiční vztah: γ p = 1 p 0 Δ p Δ T {\displaystyle \gamma _{p}={\frac {1}{p_{0}}}{\frac {\Delta p}{\Delta T}}\,}
    Dříve se připouštěla i jednotka °C−1.

Rozpínavost

Kromě výše uvedené veličiny se termín rozpínavost používá pro obecnou vlastnost některých tekutin: Rozpínavá tekutina vyplní celý objem, který je jí vyčleněn (objem nádoby). Tím se rozpínavé plyny liší od nerozpínavých kapalin, které si zachovávají svůj objem i při zvětšení objemu nádoby.

Reference

  1. Platí počínaje ČSN ISO 31-4, kterou v prosinci 1994 vydal Český normalizační institut pod názvem VELIČINY A JEDNOTKY Část 4: Teplo; stejnojmenný nástupce ČSN EN ISO/IEC 80000-4 nic nezměnil.
  2. Podle starší normy ČSN 01 1303 Veličiny, jednotky a značky v termodynamice, vydané Úřadem pro normalizaci a měření v r. 1967, revidované v 70. letech a zrušené normou ČSN ISO 31-4

Související články