Tachyon

Tachyon

Tachyon (z řec. ταχύς – rychlý) je hypotetická, dodnes neprokázaná částice pohybující se nadsvětelnou rychlostí, jejíž hmotnost je vyjádřena imaginárním číslem. Oproti klasickým částicím by se tachyony chovaly paradoxně – se zvyšující se energií by se zpomalovaly a se snižující zrychlovaly. Z hlediska matematického formalismu jsou takové částice přípustné, ale žádná všeobecně přijímaná současná fyzikální teorie je neobsahuje, nejsou nutné k vysvětlení žádného dosud známého pozorovaného jevu. Podle principu Occamovy břitvy se tedy předpokládá, že neexistují.

Hypotéza

Z hlediska speciální teorie relativity by šlo o částice pohybující se po prostorupodobných světočarách. V tomto formalismu by měly ryze imaginární klidovou hmotnost, nebylo by možné je zpomalit pod rychlost světla a porušovaly by kauzalitu. Tachyony se rovněž vyskytovaly v původní bosonové teorii strun. Pozdější teorie superstrun zahrnuje i fermiony a existenci tachyonů již nepřipouští.

Nadsvětelná rychlost neutrin při experimentu OPERA

V září 2011 byla zveřejněna informace vědců z CERNu, že při experimentu OPERA byla naměřena nadsvětelná rychlost neutrin. Dne 22.02.2012 byly zpochybněny výsledky tohoto experimentu[1] kvůli zjištěným závadám na hardwaru.[2]

Tachyony v tvorbě sci-fi

Tachyonové částice jsou jedním ze základů fiktivních technologií v amerických sci-fi seriálech:

  • Nejvíce jsou zmiňovány a používány v sérii Star Trek: Vesmírná loď Voyager. Zde jsou používány k tzv. transwarpovému pohonu, k vytváření časoprostorových anomálií a časových interdimenzionálních riftů (proudů) (rift – angl. trhlina), které je možné vytvořit tzv. chrono-deflektorem s nedio-tachyonovým pulzem. Jsou také základem pro spouštěcí sekvenci borgského transwarpového pohonu.
  • Tachyon se také objevil v kultovním seriálu britské BBC Červený trpaslík (Red Dwarf) v díle "Hololoď", kde se celá hololoď skládala právě z Tachyonů a mohla tak cestovat mimořádnou rychlostí.
  • O tachyonu se rovněž hovoří v seriálu The Flash, kde je doktor Harrison Wells chtěl využít ke vlastnímu zrychlení na rychlost dostatečnou k pohybu časem zpět do svého časoprostoru.
  • Tachyony byly též zmíněny ve filmu Svět podle Prota (K-PAX, 2001), kde jimi Prot vysvětluje své meziplanetární cestování nadsvětelnou rychlostí.
  • Ve filmu Země zítřka je pomocí zařízení používající tachyonů předurčen datum zániku planety Země.
  • Další možné použití je nastíněno ve hře Ground Control II.: Operation Exodus, kde jsou při galaktické komunikaci používány tachyonové vysílače.
  • V knize Archa (část druhá) od Alastaira Reynoldse je použito termínu tachyonová hmota při popisu nehody, která se udála v rámci výzkumů setrvačnosti.
  • V knize Trosečníci v čase od Margaret Peterson Haddix se o tachyonech mluví.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tachyón na slovenské Wikipedii.

  1. Záhadný výsledek: částice rychlejší než světlo popírají Einsteinovu teorii. iDNES.cz [online]. 2011-09-22 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  2. Konec senzace: Neutrina jsou pomalejší než světlo. Chyba byla v hardwaru. iDNES.cz [online]. 2012-02-22 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Částice
Elementární částice
částice hmoty
(fermiony)
kvarky
kvark u • antikvark u • kvark d • antikvark d • kvark s • antikvark s • kvark c • antikvark c • kvark t • antikvark t • kvark b • antikvark b
leptony
elektronpozitronmion • antimion • tauon • antitauon • elektronové neutrinoelektronové antineutrinomionové neutrino • mionové antineutrino • tauonové neutrino • tauonové antineutrino
částice interakcí
(bosony)
hypotetické
částice interakcí
gravitonbosony X a Y • bosony W' a Z' • majoron • duální graviton
superpartneři
gluino • gravitino • chargino • neutralino • (fotino • higgsino • wino • zino) • slepton • skvark • axino
ostatní
axion • dilaton • magnetický monopól • Planckova částice • preon • sterilní neutrino • tachyon
Složené částice
hadrony
baryony
(fermiony)
nukleony
hyperony
ΔΛ • Σ, Σ* • Ξ, Ξ*Ω
ostatní baryonové rezonance
N • Δ • Λ, Λc, Λb • Σ, Σc, Σb • Ξ, Ξc, Ξb, Ξcc • Ω, Ωc, Ωb
mezony/kvarkonia
(bosony)
pionkaon • ρ • ηφ • ω • J/ψϒθ • B • D • T
exotické hadrony
tetrakvarky/dvoumezonové molekuly
(bosony)
Tacs0(2900)++ • Tacs0(2900)0 • X(2900) • X(3872) • X(4140) (s excitacemi X(4274), X(4500), X(4700)) • X(4630) • X(4685) • X(5568) • X(6900)
Zc(3900) • Zc(4430) • Zcs(4000)+ • Zcs(4220)+
pentakvarky
(fermiony)
Pc+(4312) • Pc+(4380) • Pc+(4440) • Pc+(4457) • PΛψs(4338)0 • „Λ(1405)“
hexakvarky/dibaryony
(bosony)
d*(2380)
glueballs
(bosony)
odderon • pomeron (hypotetický)
další částice
částice neutronia (dineutrontetraneutron) • atomové jádro (deuteron • triton • heliončástice alfahyperjádro) • atom • superatom • exotické atomy (pozitronium • mionium • onium) • molekula
hypotetické
mezony/kvarkonia
exotické mezony
kvark-antikvark-gluonové kompozity
ostatní
dikvarky • leptokvarky • pomeron
Kvazičástice
Davydovův soliton • dropleton • elektronová díraexcitonfonon • magnon • plazmaron • plazmon • polaritonpolaron • roton • skyrmion • trion
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph196686
  • GND: 4058869-5
  • LCCN: sh85131853
  • NLI: 987007555927105171