Stubickové z Königsteinu

Hraběcí erb Stubicků z Königsteinu kolem poloviny 19. století, podle K. Tyroffa

Stubickové z Königsteinu, také Stubeckové z Königsteinu nebo Štubíkové z Königštejna byl český šlechtický rod původem z Jihlavy, kde se jako první člen připomíná v 16. století měšťan Johann Stubick. Čtyři bratři: lékárník Johann, Lorenz, Gregor a Mathias obdrželi roku 1562 erb. Mathiasovi synové Georg, Fridrich, Tobias a Samuel si roku 1606 rozdělili zděděné statky, Georg obdržel Úsobí s vesnicemi v okolí, Fridrich Zbilidy u Jihlavy, Tobias Ústí, které prodal a usadil se ve Vídni. [1] Mathias mladší a jeho bratři byli v roce 1614 povýšeni do rytířského stavu a roku 1620 obdrželi predikát z Königsteinu. Mathiasův podpis z roku 1636 se dochoval v Albu přátel Burcharda Grossmanna v Nizozemské královské knihovně v Amsterdamu. Dosvědčuje, že tam Mathias pobýval. Mathiasův syn Johann Christian († 1712) byl roku 1659 povýšen do uherského stavu svobodných pánů a v roce 1672 obdržel český inkolát, užíval hraběcí titul a na počátku 18. století zastával dvorský úřad rady České komory. Byl dvakrát ženat, Jeho potomci tří generací žili v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Karel Leopold (1824-1909) se narodil ve Znojmě, byl úředníkem železnice a rod jím po meči vymřel.[2]

Sídla

  • Mathias v letech 1601–1619 držel zámek Větrný Jeníkov. Rod užíval predikát v německé verzi "von Windigen Jenickau" ještě v 18. století.
  • Starý zámek v Jirnech vyženil Johann Christian prvním sňatkem s Rosinou z Gräfenburka († 1698) a po její smrti jej prodal.[3]
  • Johann Christian užíval Vlastějovice u Ledče nad Sázavou. Od roku 1689 bydlel v Praze na Starém Městě v domě čp. 627/I v Masné ulici 7.[4].
  • V kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně se dochovala hrobka s hraběcím erbem a letopočtem 1678.
  • V 19. století Stubickové drželi statky ve Lhotce u Sušice, ve Slezsku v Bohumíně (Oderberg) a v Bytomi (Beuthen).

Erby a podpis

Stubickové měli původně v erbu paži držící ratolest (1678). Hraběcí erb byl čtvrcený s rozkřídleným polovičním orlem v 1. a 4. poli, ve 2. a 3. poli svislé červené a bílé pruhy a v klenotu helm, z něhož vyrůstala poloviční figura muže s ratolestí v levé ruce a s holí v pravici. Později se ratolesti přesunuly do kůlu.

  • Hrobka Stubicků z Königsteinu u sv. Tomáše v Praze (1678)
    Hrobka Stubicků z Königsteinu u sv. Tomáše v Praze (1678)
  • Erb Stubicků z Königsteinu v Siebmacherově Lexikonu rakouské šlechty z let 1701-1705
    Erb Stubicků z Königsteinu v Siebmacherově Lexikonu rakouské šlechty z let 1701-1705
  • Podpis Mathiase Stubicka z roku 1636 v Albu přátel Burcharda Grossmanna
    Podpis Mathiase Stubicka z roku 1636 v Albu přátel Burcharda Grossmanna

Odkazy

Reference

  1. ↑ OSN XXIV, s. 292-293, autor hesla August Sedláček
  2. ↑ MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. II. Praha 2010, s. 329
  3. ↑ OSN XXIV, s. 293
  4. ↑ RUTH Ferdinand, Kronika královské Prahy a obcí sousedních III, Praha 1907, s. 1063
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Literatura

  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II N–Ž. Praha: Argo, 2010, s. 329; ISBN 978-80-257-0294-9.
  • TYROFF Konrad: Wappenbuch des österreichischen Monarchie, 1831–1868, Nürnberg 1868, tab. 39.

Externí odkazy