Společenství nezávislých států

Společenství nezávislých států
Vlajka Společenství nezávislých států
Zkratka	SNS
Zakladatel	Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika a Běloruská sovětská socialistická republika
Vznik	8. prosince 1991
Sídlo	Minsk, Bělorusko
Souřadnice	60°30′0″ s. š., 102°48′0″ v. d.
Členové	9 zemí, 1 přidružené členství
Generální tajemník	Sergej Lebeděv
Oficiální web	www.cis.minsk.by
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Společenství nezávislých států (SNS; rusky Содружество Независимых Государств – Sodružestvo nězavisimych gosudarstv – СНГ) je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii. Byla založena po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a zahrnuje 9 z jeho 15 bývalých svazových republik. Sídlem organizace je Minsk.^[1]

Vznik

SNS vzniklo na podzim 1991 jako volný svazek postsovětských států s nově získanou samostatností. Dne 8. prosince 1991^[2] se uskutečnilo setkání ruských, ukrajinských a běloruských představitelů, kteří se Bělověžskou dohodou dohodli na vytvoření nové organizace otevřené všem postsovětským státům (za 18 dní se SSSR rozpadl). Dne 21. prosince 1991^[2] se pak v Alma-Atě k zakládací smlouvě připojilo dalších osm států. Pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva) se odmítly stát součástí SNS, jelikož považovaly své předešlé členství v Sovětském svazu za vnucené a protiprávní.^[zdroj?] Gruzie zprvu taktéž stála mimo SNS, vstoupila až v roce 1993 pod vlivem Ruské federace.^[zdroj?]

Členství

SNS zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán.

Ukrajina se podílela na vzniku SNS, ale přístupovou smlouvu nikdy neratifikovala. V roce 2014 v souvislosti s anexí Krymu Ruskem oznámila odchod z tohoto společenství, k němuž došlo v roce 2018.

Rovněž Turkmenistán nikdy neratifikoval přístupovou dohodu a od roku 2005 je pouze přidruženým členem.

K 18. srpnu 2009 ukončila Gruzie své členství v SNS v důsledku ozbrojeného konfliktu s Ruskem v předchozím roce.^[3]

V prosinci 2023 Moldavsko ohlásilo ukončení členství s koncem roku 2024.

Pozorovatelskými státy v SNS jsou Afghánistán a Mongolsko.

Činnost

Organizace nemá mnoho nadstátních pravomocí, její význam je tak spíše symbolický ve smyslu návaznosti na Sovětský svaz. Působnost SNS se omezuje víceméně na koordinaci společných obchodních, finančních, legislativních a bezpečnostních otázek.

Nejvýznamnější dohodou uskutečněnou v rámci SNS je vytvoření společné zóny volného obchodu SNS založené dohodou z roku 2011. Z prostředí SNS vzešly tři jiné organizace, a sice Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Eurasijský ekonomický svaz a Svaz Ruska a Běloruska.

Při olympijských hrách v roce 1992 v Albertville a Barceloně vystoupili sportovci členských zemí SNS poprvé a naposled ve společných barvách v rámci jednoho týmu.

Odkazy

Reference

Související články

• Postsovětské republiky
• Svaz Ruska a Běloruska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Společenství nezávislých států na Wikimedia Commons
• Výkonný výbor SNS (anglicky) (rusky)
• Komora pro hospodářské styky se SNS

Společenství nezávislých států (SNS)
Členové	Arménie • Ázerbájdžán • Bělorusko • Kazachstán • Kyrgyzstán • Moldavsko • Rusko • Tádžikistán • Uzbekistán
Přidružené státy	Turkmenistán
Bývalí členové	Gruzie (1993–2009)
Bývalí účastníci	Ukrajina (1991–2018)