Senetářov

Senetářov
Náves s obecním úřadem a Muzeem perleťářství a tradičního bydlení
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Blansko
Obec s rozšířenou působností	Blansko (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°21′17″ s. š., 16°48′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	592 (2024)[1]
Rozloha	13,84 km²[2]
Katastrální území	Senetářov
Nadmořská výška	545 m n. m.
PSČ	679 06
Počet domů	195 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Senetářov 116 679 06 Jedovnice [email protected]
Starostka	Jana Sedláková
Oficiální web: www.senetarov.cz
Senetářov
Další údaje
Kód obce	582328
Kód části obce	147435
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Senetářov se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 592^[1] obyvatel.

Název

Nejstarší doklady ze 14. století (1349 Czynols, 1371 Zenotycz, obě jména německé hláskové převody českého základu) ukazují na výchozí české jméno Sěnotín nebo Sěnotici, které se obě zakládají na osobním jméně Sěnota a znamenala "Sěnotův majetek", případně "Sěnotovi lidé". Z roku 1406 je poprvé doložena podoba Senotářov (z 1459 pak dnešní Senetářov). Původ zakončení -ářov je neznámý.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Senetářov se na listině uvádí jako Czynolz. V roce 1371, kdy nechal Vok II. z Holštejna zapsat své manželce věno na vsích svého panství, se Senetářov nazýval Senotycz. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Senetářov nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu s Kotvrdovicemi, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v Kotvrdovicích tvrz. V roce 1480 byl majitelem Senetářova Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství včetně Senetářova Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byl Senetářov až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílel Senetářov osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.^[5][6]

Na konci 16. století zemřelo na následky morové epidemie velké množství senetářovských obyvatel. V 17. století došlo ke zvětšení katastru obce, kterému připadla západní polovina zaniklého Podomí a části katastrů zaniklých vsí Bystřece a Dvorců.

Počátkem 17. století bylo v obci 24 domů. V roce 1846 šlo o 78 domů a 580 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 747 obyvatel. Škola zde byla postavena roku 1860.^[7]

Za druhé světové války se stal Senetářov součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byl násilně vystěhován. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů. V letech 1969–1971 byl v obci postaven kostel sv. Josefa.

Obyvatelstvo

V Senetářově bylo k roku 2011 sečteno 510 obyvatel, z toho 256 mužů a 254 žen.^[8] Svého největších počtu obyvatel Senetářov dosáhl roku 1910, kdy měl 746 obyvatel.^[9]

Muzea

• Muzeum perleťářství a tradičního bydlení – Senetářov 32

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Josefa – kostel postavený za komunistického režimu v letech 1969–1971, dílo architekta Ludvíka Kolka
• Krucifix u kaple
• Socha svatého Josefa

Galerie

• 
  Kostel svatého Josefa
• 
  Muzeum perleťářství a tradičního bydlení
• 
  Památkově chráněný kříž
• 
  Socha svatého Josefa
• 
  Hlavní křižovatka

Významné osobnosti

• Alois Král (1877–1972), speleolog

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Jedovnice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Senetářov na Wikimedia Commons
• Senetářov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Kostel sv. Josefa
• Muzeum tradičního bydlení a perleťářství
• Senetářov na Blanensku – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2005-10-02 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.