Rudolf Ströbinger

Rudolf Ströbinger
Narození5. března 1931
Milíčovice
Úmrtí1. prosince 2005 (ve věku 74 let)
Hage, Německo
Povolánínovinář, spisovatel, publicista, redaktor a spisovatel literatury faktu
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématapublicistika, literatura faktu a rozhlasová žurnalistika
OceněníKříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2002)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Ströbinger (5. března 1931, Milíčovice – 1. prosince 2005, Hage, Německo) byl novinář, publicista a spisovatel.

Život

Jeho otec byl za 2. světové války pravou rukou vedoucího NSDAP ve Valašském Meziříčí a arizátorem firmy Arnošta Knöppfelmachera. Nejprve byl odsouzen k 5 měsícům za zneužití školních dívek, po válce pak na doživotí za podíl na smrti několika lidí ve Valašském Meziříčí (později byl amnestován a v roce 1962 se přestěhoval do NDR).[1]

Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval jako redaktor a zástupce šéfredaktora v Lidové demokracii, po srpnu 1968 emigroval do Německa, kde působil v československém vysílání Deutsche Welle a Rádia Svobodná Evropa a od začátku 80. let až do své smrti byl předsedou exilového PEN klubu německé jazykové oblasti.

Po listopadu 1989 zůstal v Německu, psal do řady českých deníků a spolupracoval s Českým rozhlasem 6 a rádiem Impuls. Byl autorem i dvou desítek knih literatury faktu; zajímal se především o nejnovější dějiny, zejména o zpravodajské zákulisí první a druhé světové války a historii protinacistického a protikomunistického odboje (Stopa vede k Renému, Mata Hari, Stalin stíná hlavy).

Vladimír Černý ve své studii Partyzánský oddíl Olga uvádí, že Ströbingerova kniha Rudá zrada: Archivy odhalují pravdu o partyzánském hnutí (1998, původně vyšla v roce 1978 německy pod názvem Verrat in Rot) obsahuje mnohé nepřesnosti a nepodložené konstrukce a jeho knihu místo literatury faktu řadí do oblasti beletrie (např. že Olga Františáková měla být vdaná za německého vojáka, který padl v Polsku v roce 1939, a v témže roce se stát i konfidentkou gestapa, přičemž jí ale bylo v té době teprve 13 let).[2]

Zemřel v severoněmeckém městě Hage, kde dlouhá léta žil.

Reference

  1. Historie Leskovce,Juříčkův mlýn. jurickuvmlyn.unas.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-03. 
  2. ČERNÝ, Vladimír. Partyzánský oddíl Olga. Krvavá cesta jedné odbojové skupiny. Soudobé dějiny. 2010, roč. 17, čís. 1–2, s. 31–81. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech