Růžena Šlemrová

Růžena Šlemrová
Růžena Šlemrová (1923)
Růžena Šlemrová (1923)
Rodné jménoRůžena Machová
Narození10. listopadu 1886
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. srpna 1962 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růžena Šlemrová, rodným jménem Růžena Machová, (10. listopadu 1886 Plzeň[1] – 23. srpna 1962 Praha) byla česká herečka. Jednalo se o velmi nadanou a komediální herečku, která se stala hvězdou českého stříbrného plátna a divadla na více než 40 let.

Život

Narodila se v rodině profesora reálného gymnazia a historika Bedřicha Macha (1853–1925) a matky Terezie, rozené Hájkové (1862–1918).[1] Starší bratr Ladislav se též narodil v Plzni. V roce 1908 byl otec Bedřich Mach přeložen do Prahy; rodina bydlela na Královských Vinohradech, v Korunní ulici.[2][3] Po maturitě na střední škole studovala Růžena Machová-Šlemrová soukromě herectví u Otylie Sklenářové-Malé.[4]

Provdala se v roce 1919 za Roberta Šlemra, filmového producenta a spoluzakladatele filmových ateliérů Hostivař (členem správní rady filmové společnosti A-B).[5][6]

Je pohřbena na pražském Vinohradském hřbitově (odd. 36, hrob 15hr.).[7]

Umělecká kariéra

Divadlo

Již v roce 1909 se stala členkou tehdy zbrusu nového pražského Divadla na Vinohradech, kde setrvala (s výjimkou období 1944–1947 [8]) až do roku 1948, kdy odešla do důchodu.

Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. stol. hrála též v pražském Komorním divadle, které bylo s Divadlem na Vinohradech od roku 1929 součástí tzv. Městských divadel pražských.[9]

Film

U filmu začínala velmi brzy již v roce 1914 hluboko v éře němého filmu.[10] Od doby zavedení zvukového filmu v roce 1930, až do konce druhé světové války v roce 1945, natočila zhruba 60 filmů, kdy většinou hrála energické, hovorné a temperamentní dámy z vyšší společnosti. V převážné míře se ale jednalo pouze o vedlejší role. Jedinou velkou hereckou úlohu ztvárnila v roli paní Štépánkové v komediálním snímku Paní Morálka kráčí městem z roku 1940. Mezi její nezapomenutelné role patří bezesporu paní Rézi ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec z roku 1932, kde si zahrála po boku Vlasty Buriana. Tak jako mnoha jiným hvězdám stříbrného plátna z předválečných let jí však budovatelské prostředí znárodněného filmu příliš nepřálo a ve filmu se po roce 1945 objevovala již jen sporadicky v epizodních rolích.

Filmografie

Němý film

  • 1914 Noční děs (Fialová)
  • 1920 Dvě matky
  • 1921 Manželé paní mileny (Milena)
  • 1921 Mnichovo srdce (dcera Holých Marta)
  • 1921 Nad propastí (Nelly Brunnerová)
  • 1921 Trny a květy (choť továrníka Truhy)
  • 1922 Mrtví žijí (doňa Therezita, Beerova milenka)
  • 1922 Poslední polibek (operní pěvkyně Cleo Pucelli)
  • 1926 Mořská panna (Melanie)
  • 1928 Aféra v grandhotelu

Zvukový film

  • 1930 Fidlovačka (Markyta)
  • 1931 Muži v offsidu (Šmalfusová)
  • 1932 Anton špelec, ostrostřelec (Rézi)
  • 1932 Funebrák (Plicová)
  • 1932 Sňatková kancelář (žena továrníka Koška)
  • 1932 Tisíc za jednu noc (Nožičkova žena Matylda)
  • 1933 Jindra, hraběnka Ostrovínová (Jarýnová)
  • 1933 Na sluneční straně (hospodyně)
  • 1934 Polská krev (Kwasiňská)
  • 1934 Z bláta do louže (Hilda)
  • 1934 Žena, která ví co chce (Babetta)
  • 1934 Zlatá Kateřina (Kateřina Kremličková)
  • 1935 Pan otec Karafiát (Vaňková)
  • 1935 Pozdní láska (starostova žena)
  • 1935 Vdavky Nanynky Kulichovy (Knedlhansová)
  • 1936 Na tý louce zelený (Lola Paličková)
  • 1936 Světlo jeho očí (Davidová)
  • 1936 Uličnice (vychovatelka)
  • 1936 Velbloud uchem jehly (továrnice Štěpánová)
  • 1937 Švadlenka (majitelka salonu Yvette)
  • 1937 Advokátla Věra (Donátová)
  • 1937 Lidé na kře (teta Mali)
  • 1937 Lízin let do nebe (Sýkorová)
  • 1937 Otec Kondelík a ženich Vejvara (Muknšnáblová)
  • 1937 Rozkošný příběh (Neradová)
  • 1938 Andula vyhrála (matka Pavla Hakena)
  • 1938 Bílá vrána (Boučková)
  • 1938 Co se šeptá (klepna)
  • 1938 Druhé mládí (teta Helena)
  • 1938 Holka nebo kluk? (Jindřiška Lenská)
  • 1938 Jarka a Věra (žena rady Pšeničky)
  • 1938 Krok do tmy (Filipova žena)
  • 1938 Svatební cesta (Helenina matka)
  • 1939 Dívka v modrém (Smrčínská)
  • 1939 Dvojí život (Remešová)
  • 1939 Lízino štěstí (Sýkorová)
  • 1939 Mořská panna (Witkoňská)
  • 1939 Paní Morálka kráčí městem (Štěpánková – hlavní role)
  • 1939 Nevinná (Klečínská)
  • 1939 Ženy u benzinu
  • 1939 Svátek věřitelů (žena bankéře Hegnera)
  • 1940 Adama Eva (Helena Trojanová)
  • 1940 Pacientka doktora Hegla (Křížová)
  • 1940 Život je krásný (teta Hermína)
  • 1941 Přednosta stanice (Olga)
  • 1941 Rukavička (Klanicová)
  • 1941 Tetička (Dusbabová)
  • 1941 Za tichých nocí (Rajská)
  • 1942 Přijdu hned (majitelka domu)
  • 1942 Valentin Dobrotivý (ředitelova žena)
  • 1942 Zlaté dno (žena dr. Karviše)
  • 1943 Čtrnáctý u stolu (Bersecká)
  • 1944 Děvčica z Beskyd (Rozárka)
  • 1944 Jarní píseň (Franciho matka)
  • 1944 Sobota (Richardova matka)
  • 1945 Prstýnek (baronka)
  • 1945 Řeka čaruje (Koháková)
  • 1948 Hostinec „U kamenného stolu“ (paní Dynderová)
  • 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství (kněžna)
  • 1952 Dovolená s Andělem (Pichlová)
  • 1954 Stříbrný vítr (bytná)
  • 1955 Muž v povětří (Janurová)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Soupis pražských příslušníků, Mach Bedřich 1853
  3. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Bedřicha Macha
  4. ↑ Český film : herci a herečky III, s. 358-361
  5. ↑ Česká televize, Kalendárium:Růžena Šlemrová. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2016-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-10. 
  6. ↑ Matriční záznam o sňatku
  7. ↑ Správa praž. hřbitovů, vyhledávání:Šlemrová Růžena, 1962)
  8. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
  9. ↑ Viz např. Pestrý týden, 5.8.1944, s.3
  10. ↑ Filmová databáze FDb.cz:obsazení filmu Noční děs (1914)

Literatura

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 55, 81, 164
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 111–3, 147, 159, 160, foto 281, 283, 289, 370, 402, 407
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 83
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 231, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 175
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 139, 141, 369, 610, 647
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 111, 113.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 191, ISBN 80-207-0419-1
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 358–361.
  • Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 66–7, obraz. část str. 117
  • Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 94–5
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 15, 26–7, 31, 33, 35–6
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 178, 190, 232, 235, 238–9, 241, 246, 252, 254–5, 349
  • Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 13, 74
  • Kruh solistů Městského divadla na Král. Vinohradech: Ročenka "Kruhu solistů", Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1924, str. 88
  • Viktor Kudělka: Ženy jeho snů, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, Brno, 1994, str. 239–247, 320
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 117, ISBN 80-86182-51-7
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 34, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 53, 181
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 278. 
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 87, 146, 176, 206, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 77, 84, 88, 95, 110, 122, 130, ISBN 80-85837-35-8
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 160, 308, ISBN 80-207-0485-X
  • Milan Wolf: Vlasta Burian v obrazech, Levné knihy KMa, Praha, 2006, str. 31, 33, 35, 106, 110, 112–3, 185, ISBN 80-7309-351-0

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech