Pauliho matice

Pauliho matice jsou množina 2 × 2 komplexních hermiteovských a unitárních matic. Obvykle jsou označovány řeckým písmenem 'sigma' (σ), popř. se používá 'tau' (τ), pokud jsou uváděny ve spojitosti s izospinem. Matice mají tvar:

σ 1 = σ x = ( 0 1 1 0 ) {\displaystyle \sigma _{1}=\sigma _{x}={\begin{pmatrix}0&1\\1&0\end{pmatrix}}}
σ 2 = σ y = ( 0 i i 0 ) {\displaystyle \sigma _{2}=\sigma _{y}={\begin{pmatrix}0&-i\\i&0\end{pmatrix}}}
σ 3 = σ z = ( 1 0 0 1 ) {\displaystyle \sigma _{3}=\sigma _{z}={\begin{pmatrix}1&0\\0&-1\end{pmatrix}}}

Nesou jméno Wolfganga Pauliho.

Algebraické vlastnosti

σ 1 2 = σ 2 2 = σ 3 2 = ( 1 0 0 1 ) = I {\displaystyle \sigma _{1}^{2}=\sigma _{2}^{2}=\sigma _{3}^{2}={\begin{pmatrix}1&0\\0&1\end{pmatrix}}=I}

kde I {\displaystyle I} označuje jednotkovou matici.

  • Determinanty a stopy Pauliho matic jsou:
det ( σ i ) = 1 Tr ( σ i ) = 0  pro    i = 1 , 2 , 3 {\displaystyle {\begin{matrix}\det(\sigma _{i})&=&-1&\\[1ex]\operatorname {Tr} (\sigma _{i})&=&0&\quad {\hbox{ pro }}\ i=1,2,3\end{matrix}}}

Z předchozího lze odvodit, že vlastní hodnoty každé σi jsou ±1.

  • Společně s jednotkovou maticí I, která bývá někdy zapisována jako σ0, tvoří Pauliho matice ortogonální bázi vůči Hilbertově–Schmidtově normě na Hilbertově prostoru reálných 2 × 2 hermitovských matic, H 2 ( C ) {\displaystyle {\mathcal {H}}_{2}(\mathbb {C} )} , případně Hilbertově prostoru komplexních 2 × 2 matic, M 2 , 2 ( C ) {\displaystyle {\mathcal {M}}_{2,2}(\mathbb {C} )} .

Komutační relace

Pauliho matice vyhovují následujícím komutačním a antikomutačním relacím:

[ σ i , σ j ] = 2 i ε i j k σ k { σ i , σ j } = 2 δ i j I {\displaystyle {\begin{matrix}[\sigma _{i},\sigma _{j}]&=&2i\,\varepsilon _{ijk}\,\sigma _{k}\\[1ex]\{\sigma _{i},\sigma _{j}\}&=&2\delta _{ij}\cdot I\end{matrix}}}

kde ε i j k {\displaystyle \varepsilon _{ijk}} je Levi-Civitův symbol, δ i j {\displaystyle \delta _{ij}} je Kroneckerovo delta a I je jednotková matice.

Předchozí dvě relace lze vyjádřit ve tvaru:

σ i σ j = δ i j I + i ε i j k σ k {\displaystyle \sigma _{i}\sigma _{j}=\delta _{ij}\cdot I+i\varepsilon _{ijk}\sigma _{k}\,} .

Např.

σ 1 σ 2 = i σ 3 , σ 2 σ 3 = i σ 1 , σ 2 σ 1 = i σ 3 , σ 1 σ 1 = σ 2 σ 2 = σ 3 σ 3 = I . {\displaystyle {\begin{matrix}\sigma _{1}\sigma _{2}&=&i\sigma _{3},\\\sigma _{2}\sigma _{3}&=&i\sigma _{1},\\\sigma _{2}\sigma _{1}&=&-i\sigma _{3},\\\sigma _{1}\sigma _{1}&=&\sigma _{2}\sigma _{2}&=&\sigma _{3}\sigma _{3}&=&I.\\\end{matrix}}}

Další relace

Např.

σ 1 σ 1 T = σ 1 T σ 1 = I , σ 2 σ 2 T = σ 2 T σ 2 = I , σ 3 σ 3 T = σ 3 T σ 3 = I , {\displaystyle {\begin{matrix}\sigma _{1}\sigma _{1}^{T}&=&\sigma _{1}^{T}\sigma _{1}&=&I,\\\sigma _{2}\sigma _{2}^{T}&=&\sigma _{2}^{T}\sigma _{2}&=&-I,\\\sigma _{3}\sigma _{3}^{T}&=&\sigma _{3}^{T}\sigma _{3}&=&I,\\\end{matrix}}}

kde index T {\displaystyle T} značí transponování matice.

Fyzika

  • V kvantové mechanice představuje každá Pauliho matice pozorovatelnou popisující orientaci spinu částice se spinem ½ v třírozměrném prostoru. Matice i σ j {\displaystyle \mathrm {i} \sigma _{j}} představují generátory rotací pro nerelativistické částice se spinem ½. Kvantový stav částice je představován dvoukomponentovým spinorem. Částice se spinem ½ mají tu vlastnost, že musí být otočeny o úhel 4 π {\displaystyle 4\pi } , aby se vrátily do svého původního stavu.
  • Pro částice se spinem ½ je operátor spinu určen jako J = 2 σ {\displaystyle \mathbf {J} ={\frac {\hbar }{2}}{\boldsymbol {\sigma }}} . Pauliho matice mohou být zobecněny k popisu částic s vyššími hodnotami spinu ve třírozměrném prostoru. Spinové matice pro spin 1 {\displaystyle 1} a 3 2 {\displaystyle {\frac {3}{2}}} mají tvar:

j = 1 {\displaystyle j=1} :

J x = 2 ( 0 1 0 1 0 1 0 1 0 ) {\displaystyle J_{x}={\frac {\hbar }{\sqrt {2}}}{\begin{pmatrix}0&1&0\\1&0&1\\0&1&0\end{pmatrix}}}
J y = 2 ( 0 i 0 i 0 i 0 i 0 ) {\displaystyle J_{y}={\frac {\hbar }{\sqrt {2}}}{\begin{pmatrix}0&-i&0\\i&0&-i\\0&i&0\end{pmatrix}}}
J z = ( 1 0 0 0 0 0 0 0 1 ) {\displaystyle J_{z}=\hbar {\begin{pmatrix}1&0&0\\0&0&0\\0&0&-1\end{pmatrix}}}

j = 3 2 {\displaystyle j={\frac {3}{2}}} :

J x = 2 ( 0 3 0 0 3 0 2 0 0 2 0 3 0 0 3 0 ) {\displaystyle J_{x}={\frac {\hbar }{2}}{\begin{pmatrix}0&{\sqrt {3}}&0&0\\{\sqrt {3}}&0&2&0\\0&2&0&{\sqrt {3}}\\0&0&{\sqrt {3}}&0\end{pmatrix}}}
J y = 2 ( 0 i 3 0 0 i 3 0 2 i 0 0 2 i 0 i 3 0 0 i 3 0 ) {\displaystyle J_{y}={\frac {\hbar }{2}}{\begin{pmatrix}0&-i{\sqrt {3}}&0&0\\i{\sqrt {3}}&0&-2i&0\\0&2i&0&-i{\sqrt {3}}\\0&0&i{\sqrt {3}}&0\end{pmatrix}}}
J z = 2 ( 3 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 3 ) {\displaystyle J_{z}={\frac {\hbar }{2}}{\begin{pmatrix}3&0&0&0\\0&1&0&0\\0&0&-1&0\\0&0&0&-3\end{pmatrix}}}

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pauli matrices na anglické Wikipedii.

Související články