Přechodná tiková porucha : Druhy tiků, Sociální problémy s tiky, Externí odkazy Wikipedie, otevřená encyklopedie

Přechodná tiková porucha

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: zejm. sekce Sociální problémy s tiky potřebuje výraznější úpravu

Přechodná tiková porucha (transient tic disorder) je neurologicko-psychiatrické onemocnění, které postihuje až 28 % školáků. Aby mohla být porucha diagnostikována, dítě musí mít tiky každý den a musí trvat déle než čtyři týdny, ale méně než jeden rok. Potom obvykle sama zmizí. K tikům nedochází ve spánku. Zhoršení stavu (větší nutkavost k tikům) může způsobit stres. Tiky se dají vůlí zadržet, např. ve škole, nebo v divadle, ale potom ihned dochází k intenzivnímu vybití nashromážděných tiků (rebound fenomén), po čemž nastává u postiženého vnitřní uvolnění.

Pokud nezmizí aspoň do jednoho roku, jedná se už o závažnější tikové poruchy, jako je chronická motorická/vokální tiková porucha (tiky trvají i řadu měsíců a jsou velmi nestabilní) nebo nejznámější a nejzávažnější forma tikové poruchy, tzv. kombinovaná vokální a mnohočetná tiková porucha, neboli Touretteův syndrom – tyto tiky mohou přetrvávat celý život, i když v určitém stádiu se zmírní a tak jsou stabilní.

Druhy tiků

Zvukové:

Sténání
Pískání
Frkání
Popotahování
Louskání prsty
Ječení
Houkání
Syčení
Kašlání

Pohybové:

Mrkání
Zatínání pěsti
Kroucení ramen
Valení očí
Svírání víček
Škuby hlavou či končetinami
Vyplazování jazyka
Cenění a skřípaní zubů
Kroucení a otevírání úst
Stahy svalů

Sociální problémy s tiky

Postižený to rozhodně nedělá schválně. Trestat ho, nebo ho to chtít odnaučit, je naprostý nesmysl. Naopak: takový člověk potřebuje podporu a ne, aby se mu za to někdo smál nebo mu dokonce nadával, či nějak trestal, to mu ještě víc ublíží. Většinou se totiž jedná o děti a mladé dospělé, kteří mohou kvůli svým tikům trpět pocity méněcennosti, nebo depresemi, či jinými sociálními fóbiemi. Bohužel spousta lidí, natož dětí toto nechápe, a tak se postižení s jakoukoli tikovou poruchou většinou stávají častým terčem šikany.