Oxid železitý

Oxid železitý
Obecné
Systematický názevOxid železitý
Anglický názevIron(III) oxide
Německý názevEisen(III)-oxid
Sumární vzorecFe2O3
Vzhledhnědočervený prášek
červenohnědý prášek (hydratovaný)
Identifikace
Registrační číslo CAS1309-37-1
PubChem518696
SMILESO₁[Fe]₂O[Fe]₁O₂
Číslo RTECSNO7400000
Vlastnosti
Molární hmotnost159,692 g·mol⁻¹
Teplota tání1 565 °C (rozklad)
Teplota změny krystalové modifikace675 °C (α → β)
775 °C (β → γ)
Teplota dehydratace350–400 °C (hydratovaný)
Hustota5,24 g·cm⁻³ (20 °C)
2,44–3,60 (hydratovaný, podle obsahu vody)
Index lomun= 2,94
nDm= 3,22
Tvrdost5–6
Struktura
Krystalová strukturaKlencová
Hrana krystalové mřížkya= 503 pm
α= 55°17´
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−842,2 kJ·mol⁻¹
Entalpie změny modifikace ΔHα→β4,2 J/g (α → β)
0 J/g (β → γ)
Standardní molární entropie S°87,40 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−742,2 kJ·mol⁻¹
Izobarické měrné teplo cp0,650 3 J K−1 g−1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid železitý (Fe2O3) je sloučenina trojmocného železa s kyslíkem. Limonit (hnědel) je hydratovaný oxid železitý. Vyskytuje se nejčastěji v α krystalické modifikaci jako hnědočervený prášek. V přírodě se vyskytuje jako minerál hematit. V této fázi má klencovou strukturu (romboedrickou), antiferomagnetické vlastnosti a při zahřívání na 675 °C přechází na modifikaci β. Modifikace β je důsledkem laboratorní syntézy a oxid v ní má ferromagnetické vlastnosti. Má kubickou prostorově centrovanou mřížku a při teplotě 775 °C přechází na modifikaci γ. V modifikaci γ, která má kubickou symetrickou mřížku, se oxid železitý nachází např. v minerálu maghemitu.[1] V této modifikaci je ferrimagnetický a při snížení teploty samovolně přechází do modifikace β. Hydratovaný oxid železitý je také složkou rzi.

Jedno z použití oxidu železitého bylo při výrobě audiokazet a magnetických pásků obecně.[2] V práškové formě se používá v pyrotechnické směsi s práškovým hliníkem, označované jako termit.

2 Al + Fe2O3 → 2 Fe + Al2O3

Odkazy

Reference

  1. Maghemit [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  2. TIŠNOVSKÝ, Pavel. Magnetické paměti pro trvalý záznam dat. Root.cz [online]. 2008-07-24 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle III.
Oxid hlinitý (Al2O3) • Oxid antimonitý (Sb2O3) • Oxid arsenitý (As2O3) • Oxid bismutitý (Bi2O3) • Oxid boritý (B2O3) • Oxid ceritý (Ce2O3) • Oxid chromitý (Cr2O3) • Oxid dusitý (N2O3) • Oxid erbitý (Er2O3) • Oxid gadolinitý (Gd2O3) • Oxid gallitý (Ga2O3) • Oxid holmitý (Ho2O3) • Oxid inditý (In2O3) • Oxid železitý (Fe2O3) • Oxid lanthanitý (La2O3) • Oxid lutecitý (Lu2O3) • Oxid měditý (Cu2O3) • Oxid niklitý (Ni2O3) • Oxid fosforitý (P4O6) • Oxid promethitý (Pm2O3) • Oxid rhoditý (Rh2O3) • Oxid samaritý (Sm2O3) • Oxid skanditý (Sc2O3) • Oxid stříbrno-stříbřitý (AgO2) • Oxid stříbřitý (Ag2O3) • Oxid terbitý (Tb2O3) • Oxid thallitý (Tl2O3) • Oxid thulitý (Tm2O3) • Oxid titanitý (Ti2O3) • Oxid wolframitý (W2O3) • Oxid vanaditý (V2O3) • Oxid ytterbitý (Yb2O3) • Oxid yttritý (Y2O3) • Oxid zlatitý (Au2O3) • Oxid chloritý (Cl2O3) • Oxid americitý (Am2O3)