Otakar Klapka
JUDr. Otakar Klapka | |
---|---|
JUDr. Otakar Klapka | |
3. primátor hlavního města Prahy | |
Ve funkci: únor 1939 – 9. července 1940 | |
Předchůdce | Petr Zenkl |
Nástupce | Alois Říha |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSNS SNJ Národní souručenství |
Narození | 27. dubna 1891 Raná Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. října 1941 (ve věku 50 let) Ruzyně Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik a právník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Klapka (27. dubna 1891 Raná[1] – 4. října 1941 Ruzyně) byl český právník, politik a odbojář. Odborník na správní právo a později dlouholetý poslanec Československé strany socialistické se stal ke sklonku druhé republiky pražským primátorem. Kvůli spolupráci s čs. odbojem byl v roce 1940 německými okupanty zatčen a o rok později popraven.
Život
Narodil se do rodiny Jana Klapky, učitele v Rané, a jeho manželky Terezie, roz. Chlumecké. Oba rodiče pocházeli z vážených měšťanských rodin ve Skutči. Vystudoval gymnázium a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po úspěšných studiích absolvoval notářskou praxi a pracoval jako advokátní koncipient. Byl také na stáži na Sorbonně a jako právní vědec se věnoval územní samosprávě. Podílel se na přípravě Ústavy z roku 1920 i na vzniku zákona o organizaci politické správy, který byl proveden v roce 1928 (znamenal vytvoření čtyř zemí v rámci Československa).
Od roku 1909 byl členem České strany národně sociální, za tuto stranu byl poprvé v roce 1925 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny, kdy ale nastoupil až v roce 1928 coby náhradník za mandátu zbaveného Jiřího Stříbrného. Po rozpuštění zastupitelstva hlavního města Prahy v únoru 1939 se stal předsedou správního výboru a po zahájení německé okupace nastoupil na post pražského primátora. Jeho náměstkem byl jmenován sudetoněmecký historik Josef Pfitzner, který zastupoval zájmy nacistů. Klapka navenek spolupracující s okupanty postupoval zejména metodou pasivní rezistence, kdy doslovným lpěním na předpisech a průtahy zdržoval například odstranění nepohodlných pomníků, přejmenování ulic či zavedení němčiny jako úřední řeči na magistrátu. Klapka také zařazoval bývalé důstojníky československé armády na různá důležitá místa na magistrátu, rovněž z magistrátních peněz finančně podporoval pozůstalé rodiny po popravených odbojářích. Byl též v čilém kontaktu s přední postavou odboje, generálem Aloisem Eliášem.
V létě 1940 začalo na pražském magistrátu zatýkání a 9. července došlo i na Klapku. Poté byl přes rok vězněn a mučen v různých českých i německých věznicích, nakonec byl na pokyn K. H. Franka odsouzen k trestu smrti a po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 4. října 1941 v Ruzyňských kasárnách popraven. Dvě hodiny před popravou jej v podzemí Petschkova paláce vyzpovídal převor maltézských rytířů F. W. Bobe, jenž byl ovšem zároveň udavačem gestapa a zpovědní tajemství vyzrazoval.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu (vč. úředního oznámení o popravě zastřelením)
Literatura
- PASÁK, Tomáš. Zápasy primátora JUDr. O. Klapky. Praha: Melantrich, 1991. 32 s.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Klapka
- Otakar Klapka v KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století Archivováno 14. 3. 2008 na Wayback Machine.
- Ecce Homo – Otakar Klapka
Primátoři Prahy | |
---|---|
1922–1937: Karel Baxa • 1937–1939: Petr Zenkl • 1939–1940: Otakar Klapka • 1940–1945: Alois Říha • 1945: Václav Vacek • 1945–1946: Petr Zenkl • 1946–1954: Václav Vacek • 1954–1964: Adolf Svoboda • 1964–1970: Ludvík Černý • 1970–1981: Zdeněk Zuska • 1981–1988: František Štafa • 1988–1989: Zdeněk Horčík • 1989–1990: Josef Hájek • 1990–1991: Jaroslav Kořán • 1991–1993: Milan Kondr • 1993–1998: Jan Koukal • 1998–2002: Jan Kasl • 2002: Igor Němec • 2002–2010: Pavel Bém • 2010–2013: Bohuslav Svoboda • 2013–2014: Tomáš Hudeček • 2014–2018: Adriana Krnáčová • 2018–2023: Zdeněk Hřib • 2023–dosud: Bohuslav Svoboda | |
Seznam představitelů Prahy |