Oppidum České Lhotice

České Lhotice
Dochovaný val
Základní informace
Výstavba	2. století př. n. l.
Poloha
Adresa	Hradiště, České Lhotice, Česko Česko
Souřadnice	49°51′33,68″ s. š., 15°46′48,61″ v. d.
České Lhotice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	37264/6-811 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

České Lhotice jsou hradiště severně od stejnojmenné obce v okrese Chrudim, které je považováno za jediné známé keltské oppidum ve východních Čechách. Bylo postaveno nejpozději ve druhém století před naším letopočtem. Po hradišti a jeho okolím vede naučná stezka. Hradiště je chráněno jako kulturní památka ČR.^[1]

Historie

Lokalita byla osídlena již v paleolitu, neolitu, eneolitu, v pozdní době bronzové a starší době halštatské. Posledním dvěma obdobím patří nálezy z okruhu slezskoplatěnické kultury.^[2] Dochované pozůstatky opevnění byly postaveny v pozdní fázi doby laténské ve druhém století před naším letopočtem. Oppidum byl opuštěno po polovině prvního století před naším letopočtem.^[3] Archeologické nálezy dokládají také osídlení v době římské a během raného i vrcholného středověku,^[2] ale obnova opevnění nebyla v raně středověkém období doložena.^[3]

Nejstarší nálezy z hradiště pochází z roku 1847, kdy byl vybírán kámen ze zřícené hradby. Později lokalitu zkoumal v roce 1943 Ivan Borkovský a v letech 1971–1987 Milan Princ, ale menší záchranné výzkumy probíhaly i v dalších letech.

Předpokládá se, že oppidum stálo u jedné z větví jantarové stezky^[3] a zajišťovalo také obchod mezi oppidy Závist a Staré Hradisko.^[4] Kromě toho bylo pravděpodobně mocenským centrem, které ovládalo těžbu nerostných surovin. V okolí se nacházejí ložiska grafitu (využívaném při výrobě keramiky), železné rudy, mědi a zlata. Jejich těžba se v laténském období předpokládá vzhledem ke snadné dostupnosti ložisek, ale konkrétní archeologické důkazy těžby či zpracování rudy na hradišti chybí.^[3]

Stavební podoba

Oppidum na ostrožně obtékané Chrudimkou bylo dvojdílné. Boční strany ostrožny strmě spadají do údolí řeky a severní část vybíhá do protáhlého klesajícího hřbetu. Na východní straně se nacházelo předhradí o rozloze osm hektarů a západní část ostrožny zaujalo vnitřní hradiště s rozlohou asi 23 hektarů. Přístupnou východní a jižní stranu vnitřního hradiště chránilo trojité opevnění. Na jižní straně bylo poškozeno při stavbě evengelické fary a hřbitova, takže se dochovaly pouze dvě linie valů.^[4] V devatenáctém století při stavbě silnice také zanikl původní hlavní vstup na východní straně. Předhradí bylo ohrazené pouze jednou hradbou.^[3]

Nejlépe dochovanou částí oppida je trojnásobné opevnění na východní straně vnitřního hradiště.^[3] Vnitřní pás fortifikace tvořila hradba a příkop, který byl v místech archeologických sond původně 3,4 metru hluboký a částečně vysekaný ve skalním podloží. Mezi ním a vnitřní hradbou se nacházela berma, na které byla doložena dvojitá řada kůlových jamek po palisádě.^[5] Samotná hradba byla postavená technikou Pfostenschlitzmauer Takovou hradbu tvořila řada svislých kůlů, mezi kterými byla bez malty vyskládaná kamenná zeď. Další vodorovně umístěné kmeny spojovaly čelo hradby s její zadní částí, ale její podoba nebyla v Českých Lhoticích rozpoznána.^[3] Výzkum odhalil také kamennou základnu s půdorysem 320 × 320 centimetrů, nad kterou pravděpodobně stávala srubová strážní věž.^[5] Archeologický výzkum také doložil tři starší stavební fáze hradby. Jižní část opevnění byla zničena při stavbě silnice a fary. Linie hradeb se zde stáčela k východu a klesala svahem dolů k řece. Na západní a severní straně se dochovaly stopy jen jedné linie opevnění.^[3] Byla postavena podobným způsobem jako vnitřní hradba na východní straně, ale nepodařilo se prokázat existenci mladší stavební fáze, ve které byla východní hradba na čelní straně zpevněna svislými kůly.^[6]

V jihovýchodním rohu vnitřního hradiště bývala hlavní klešťovitá brána s věží.^[3] Další vstupy z údolí řeky na jihozápadě a severozápadě, kde brána navazovala na terasovitě upravený terén, odkud pochází množství nálezů z doby laténské. Poslední brána se nacházela na východní polovině severní strany.^[4]

Nejvýše položená část hradiště se označuje jako akropole. Předpokládá se, že v těchto místech bývaly archeologicky prozkoumané, ale zaniklé mohyly z doby halštatské. V době laténské se zde pravděpodobně nacházelo nejhustší osídlení oppida.^[4] Další zástavba stála podél vnitřní hradby. Tvořily ji kůlové stavby, které sloužily k obytným i hospodářským účelům. Jedna z nich je považována za kovárnu.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-28]. Identifikátor záznamu 149173 : Výšinné opevněné sídliště – oppidum, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b Výšinné opevněné sídliště – oppidum, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola České Lhotice, s. 57–59.
↑ ^a ^b ^c ^d KUNA, Martin, kolektiv. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola České Lhotice, s. 76–79.
↑ ^a ^b PRINC, Milan. Hradiště. Výzkumy v Čechách. 1972. 1975, s. 29. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-11].
↑ PRINC, Milan. České Lhotice. Výzkumy v Čechách. 1978–1979. 1982, s. 19–20. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-16].