Ohyb

Prostý nosník namáhaný ohybem

Ohyb charakterizuje chování prvku (například stavebního či strojního) v závislosti na vnějším zatížení, které působí kolmo na podélnou osu elementu. Ohyb je možné reprezentovat jako dvojice působení podélného tahového a tlakového namáhání, mezilehlá osa, která namáhána není, se nazývá neutrální osa.

Ohyb nosníku

Bernoulli-Navierova hypotéza

Grafické znázornění zachování rovinnosti průřezu po deformaci

V Bernoulli-Navierově hypotéze (dále jen BN) v teorii ohybu je základním předpokladem splnění rovinnosti průřezu. Jinými slovy musí platit, že průřez, který je rovinný a kolmý na střednici prutu před deformací musí být rovinný a kolmý na střednici i po deformaci. Tento předpoklad tedy zanedbává vznik smykové deformace.

Představme si, že máme nosník z homogenního isotropního materiálu, který je zatížen spojitým zatížením q ( x ) {\displaystyle q(x)} . Pokud budeme předpokládat platnost BN hypotézy spolu s předpokladem malých deformací, potom lze podélnou deformaci tohoto prutu popsat diferenciální rovnicí, která nabývá tvaru

u = d w d x z {\displaystyle u={\frac {dw}{dx}}z} ,

kde u {\textstyle u} je deformace ve směru podélné osy prutu. Pokud se nacházíme v oblasti pružné deformace, potom musí platit tato geometrická rovnice

ε x = d u d x = d 2 w d x 2 z {\displaystyle \varepsilon _{x}={\frac {du}{dx}}={\frac {d^{2}w}{dx^{2}}}z}

a také samozřejmě fyzikální rovnice dávající do souvislosti poměrnou deformaci a napětí (nazývána též Hookův zákon). Tato rovnice je tvaru

σ x = E ε x {\displaystyle \sigma _{x}=E\varepsilon _{x}}

Po dosazení dostáváme

σ x = E d 2 w d x 2 z {\displaystyle \sigma _{x}=E{\frac {d^{2}w}{dx^{2}}}z}

V jednoduchých variantách ohybu se předpokládá, že deformace je způsobena právě ohybovým momentem (zanedbáme kroutící momenty a jiné silové i nesilové účinky), jehož působení po průřezu lze zapsat též diferenciální rovnicí. Tato rovnice vyjadřuje skutečnost, že moment je roven součinu všech normálových sil působících na průřezu a jejich vzdáleností od neutrální osy. Pokud ohyb probíhá v rovině x z {\textstyle xz} , potom platí

M y = A σ x z d A {\displaystyle M_{y}=\int _{A}{\sigma _{x}zdA}} ,

kde A {\textstyle A} je plocha průřezu kolmého na podélnou osu prutu. Nyní můžeme dvě výše uvedené rovnice dosadit do sebe a spolu s uvážením faktu, že moment setrvačnosti I y = A z 2 {\textstyle I_{y}=\int _{A}{z^{2}}} , musí platit

M y = E I y d 2 w d x 2 {\displaystyle M_{y}=EI_{y}{\frac {d^{2}w}{dx^{2}}}}

kde E {\displaystyle E} je Youngův modul pružnosti, I {\displaystyle I} je moment setrvačnosti průřezu a w ( x ) {\displaystyle w(x)} je funkce popisující deformaci (posun) neutrální osy nosníku.

Toto je základní diferenciální rovnice ohybu prutu za předpokladu BN hypotézy, též nazývaná rovnice ohybové čáry.

Odkazy

Literatura

  • ŠEJNOHA, J., BITTNAROVÁ, J.: Pružnost a pevnost. 1. vyd. Praha: ČVUT, 1996.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu ohyb na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo ohyb ve Wikislovníku
  • https://web.archive.org/web/20150426184511/http://www.colorado.edu/engineering/CAS/courses.d/Structures.d/
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb119819754 (data)
  • LCCN: sh85049101
  • NLI: 987007536034805171