Michael Syřan

Michael Syřan (také Michael Veliký nebo Michael Syrus nebo Michael starší, aby se odlišil od svého synovce^[1]; zemřel 1199) byl patriarcha syrské pravoslavné církve v letech 1166 až 1199. Dnes je znám především jako autor rozsáhlé tzv. Světové kroniky, kterou napsal v syrském jazyce a která je mimořádně významným historickým pramenem. Dochovala se od něho i některá další díla a fragmenty.^[2]

Život

Život Michaela Syřana zaznamenal Bar Hebraeus. Michael se narodil kolem roku 1126 v Meliténé (dnes Malatya) jako syn kněze Eliáše z rodiny Qindasi. Jeho strýc, mnich Athanasius, se roku 1136 stal biskupem v Anazarbu v Kilikii.^[1]

V té době patřil Michelův domov pod království turkomanské danišmendské dynastie, a když byla tato říše v roce 1142 rozdělena na dvě části, stala se Meliténé hlavním městem jednoho z knížectví. V roce 1178 se stala součástí Rúmského sultanátu. Nedaleko města byl jakobitský klášter Mar Bar Sauma, který byl od 11. století patriarchálním sídlem.

Jako dítě byl dán Michael do služeb kláštera a před třicítkou se stal archimandritou. Řídil různá vylepšení infrastruktury kláštera, která zahrnovala zabezpečení zásobování vodou a posílení obrany proti lupičům. 18. října 1166 byl zvolen patriarchou jakobitské církve (celý titul pravoslavný patriarcha antiochijský) a za přítomnosti dvaceti osmi biskupů vysvěcen.

V roce 1168 podnikl pouť do Jeruzaléma, a poté zůstal rok v Antiochii. Obě města byla v té době součástí latinských křižáckých států a Michael navázal vynikající vztahy s křižáky, zejména s Amaurym de Nesle, latinským patriarchou Jeruzaléma. Po návratu do kláštera Mar Bar Sauma v létě 1169 uspořádal synodu a pokusil se reformovat církev, tehdy poskvrněnou svatokupectvím.

Byzantský císař Manuel I. Komnenos se k němu obrátil, aby vyjednal sjednocení církví. Michael ale Řekům nevěřil. Odmítl jet do Konstantinopole, když ho císař pozval, a dvakrát dokonce odmítl (v letech 1170 a 1172) se setkat s císařským vyslancem Theorianem a namísto toho vyslal své zástupce. Ve třech po sobě jdoucích dopisech císaři odpověděl jednoduchým prohlášením o miafyzitském vyznání jakobitů.^[3]

Kolem roku 1174 musel Michael čelit rebelii skupiny biskupů. Sám byl na jejich popud biskupů dvakrát zatčen, jak píše jednou služebníky prefekta Mardinu a podruhé služebníky emíra Mosulu. Také mniši z Bar Sauma se proti němu v letech 1171 a 1176 bouřili.

Mezi lety 1178 a 1180 znovu pobýval v křižáckých státech, v Antiochii a Jeruzalémě. Byl pozván papežem Alexandrem III., aby se zúčastnil třetího lateránského koncilu, ale odmítl. Zaslal však dopis a na základě informací, které měl, napsal dlouhé pojednání o albigenských.

V roce 1180 se jeho bývalý žák Theodor bar Wahbún nechal nespokojenými biskupy zvolit patriarchou v Amidě pod jménem Jan, čímž začalo schizma, které trvalo třináct let. Michael podnikl rozhodnou akci, unesl antipatriarchu, uvěznil ho v Bar Sauma a formálně ho sesadil. Někteří mniši však Wahbúnovi umožnili útěk, a on uprchl do Damašku a marně se snažil dovolat Saladina. Poté odešel do Jeruzaléma a po pádu města v roce 1187 odešel do Rumkale s arménským katolíkem Řehořem IV., který mu umožnil získat oficiální uznání od prince Lva II. Theodor měl mnoho příznivců a schizma skončilo až do smrti Theodora v létě 1193. Podle Bar Hebraea Theodor psal a mluvil syrsky, řecky, arménsky a arabsky a sepsal prohlášení o svém případu proti Michaelovi v arabštině.^[4]

V roce 1182 přijal Michael v Melitene sultána Kilije Arslana II. a vedl s ním srdečné rozhovory. Zapojil se i do egyptského sporu o svátost smíření a podporoval papeže Marka III. Alexandrijského v exkomunikaci Marka Ibn Kunbara.

Michael zemřel v klášteře Bar Sauma dne 7. listopadu 1199 ve věku sedmdesáti dvou let poté, co byl patriarchou 33 let. Jeho synovec Michael mladší se stal antipatriarchou v Melitene od roku 1199 do roku 1215, v opozici vůči Atanášovi IX. a pak Janu XIV.^[1]

Dílo

Michael byl plodný autor. Napsal díla o liturgii, o nauce syrské pravoslavné církve a o kanonickém právu. Dochovala se také četná kázání, většinou nepublikovaná. Nejznámější je však Světová kronika, nejdelší a nejbohatší dochovaná kronika v syrském jazyce.^[5]

Tato kronika popisuje dobu od stvoření až po Michaelovu vlastní epochu. Využívá starší církevní dějiny, některé z nich nyní ztracené; například jeho zpráva o období pozdní antiky se opírá hlavně o Dionýsia z Tel Mahre. Zahrnuje i verzi Testimonium flavianum.^[6]

Kronika se dochovala v jediném rukopise napsaném roku 1598,^[7] dnes uchovávaném v Aleppu. Ten je kopií staršího rukopisu, opsaného z Michaelova vlastního autografu. Poprvé ji vydal ve čtyřech svazcích (1899–1910) včetně francouzského překladu francouzský učenec Jean-Baptiste Chabot na základě opisu z roku 1888. Dnes je originál dostupný i digitálně na vHMML Reading Room.

Kronika obsahuje cenné historické údaje o křesťanských komunitách na Blízkém východě a jejich vztazích s ostatními skupinami v regionu. Obsahuje také údaje o místní kultuře, jazycích a různých národech.^[8][9]

Existuje také zkrácený arménský překlad kroniky, jehož francouzský překlad vydal Victor Langlois v roce 1868. Ten jediný obsahuje původní předmluvu díla. Existuje také další ještě kratší arménská verze.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael the Syrian na anglické Wikipedii.

Literatura

• BAR-ABRAHEM, Abdulmesih. Patriarch Michael the Great: Beyond his World Chronicle. Journal of Assyrian Academic Studies. 1998, s. 33–45. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 April 2003. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BCHEIRY, Iskandar. A List of the Syrian Orthodox Patriarchs between 16th and 18th Century: A Historical Supplement to Michael the Syrian's Chronicle in a MS. of Sadad. Parole de l'Orient. 2004, s. 211–261. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Syriac Historical Writing: A Survey of the Main Sources. Journal of the Iraq Academy: Syriac Corporation. 1980, s. 1–30. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Studies in Syriac Christianity: History, Literature, and Theology. Aldershot: Variorum, 1992. Dostupné online. ISBN 9780860783053. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Syriac Studies: A Classified Bibliography, 1960-1990. Kaslik: Parole de l'Orient, 1996. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. A Brief Outline of Syriac Literature. Kottayam: St. Ephrem Ecumenical Research Institute, 1997. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BROCK, Sebastian P. Fire from Heaven: Studies in Syriac Theology and Liturgy. Aldershot: Ashgate, 2006. Dostupné online. ISBN 9780754659082. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. La Chronique de Michel le Syrien. Comptes rendus des séances de l'Académie des Inscriptions et Belles-Lettres. 1899a, s. 476–484. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1899b. Dostupné online. ISBN 9785881102456. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1901. Dostupné online. ISBN 9785881814632. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1905. Dostupné online. ISBN 9785884196919. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1910. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHABOT, Jean-Baptiste. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d'Antioche (1166–1199). Paris: Ernest Leroux, 1924. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• DEBIÉ, Muriel. Syriac Historiography and Identity Formation. Church History and Religious Culture. 2009, s. 93–114. Dostupné online. DOI 10.1163/187124109X408014. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• DEBIÉ, Muriel; TAYLOR, David G. K. The Oxford History of Historical Writing. Oxford: Oxford University Press, 2012. ISBN 978-0-19-923642-8. Kapitola Syriac and Syro-Arabic Historical Writing, c. 500-c. 1400, s. 155–179. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. Symposium Syriacum VII. Roma: Pontificio Istituto Orientale, 1998. ISBN 9788872103197. Kapitola Making History: Michael the Syrian and his Sixth-Century Sources, s. 351–358. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. Michael the Syrian and his Sources: Reflections on the Methodology of Michael the Great as a Historiographer and its Implications for Modern Historians. Journal of the Canadian Society for Syriac Studies. 2006, s. 53–60. Dostupné online. DOI 10.31826/jcsss-2009-060107. S2CID 212688456. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. Aramaic Brothers or Heretics: The Image of the East Syrians in the Chronography of Michael the Great (d. 1199). The Harp. 2008, s. 359–368. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GINKEL, Jan J. van. The Syriac Renaissance. Leuven: Peeters Publishers, 2010. Kapitola A Man Is Not an Island: Reflections of the Historiography of the Early Syriac Renaissance in Michael the Great, s. 113–121. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• The Chronicle of Michael the Great (The Edessa-Aleppo Syriac Codex): Books XV–XXI, from the Year 1050 to 1195 AD. Redakce Harrak Amir. Piscataway, NJ: Gorgias Press, 2019. Dostupné online. ISBN 9781463240318. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Gregorios Y. Ibrahim (ed.), Text and Translations of the Chronicle of Michael the Great. The Edessa-Aleppo Syriac Codex of the Chronicle of Michael the Great, Vol. 1, Piscataway, NJ: Gorgias Press (2009).
• MORONY, Michael G. Michael the Syrian as a Source for Economic History. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2000, s. 141–172. Dostupné online. DOI 10.31826/hug-2010-030111. S2CID 212689089. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MORONY, Michael G. Redefining Christian Identity: Cultural Interaction in the Middle East Since the Rise of Islam. Leuven: Peeters Publishers, 2005. ISBN 9789042914186. Kapitola History and Identity in the Syrian Churches, s. 1–33. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• RELLER, Jobst. Syriac in its Multi-Cultural Context. Leuven: Peeters Publishers, 2017. ISBN 9789042931640. Kapitola Patriarch Michael the Syrian’s Views on Islam in the Context of Syriac Historiography and Philosophy, s. 187–207. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• ROMPAY, Lucas van. After Bardaisan: Studies on Continuity and Change in Syriac Christianity. Louvain: Peeters Publishers, 1999. ISBN 9789042907355. Kapitola Jacob of Edessa and the Early History of Edessa, s. 269–285. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• SCHMIDT, Andrea B. The Armenian Versions I and II of Michael the Syrian. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2013, s. 93–128. Dostupné online. DOI 10.31826/hug-2014-160105. S2CID 212688681. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• TARZI, Joseph. Edessa in the Era of Patriarch Michael The Syrian. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2000, s. 203–221. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. The World Chronicle by Patriarch Michael the Great (1126-1199): Some Reflections. Journal of Assyrian Academic Studies. 1997, s. 6–29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2003. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. Originality and Function of Formal Structures in the Chronicle of Michael The Great. Hugoye: Journal of Syriac Studies. 2000, s. 173–202. Dostupné online. DOI 10.31826/hug-2010-030112. S2CID 212688330. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. Michael the Syrian and Syriac Orthodox Identity. Church History and Religious Culture. 2009, s. 115–125. Dostupné online. DOI 10.1163/187124109X408023. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WELTECKE, Dorothea. Gorgias Encyclopedic Dictionary of the Syriac Heritage. Piscataway, NJ: Gorgias Press, 2011. Kapitola Michael I Rabo, s. 287–290. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WITAKOWSKI, Witold. Gorgias Encyclopedic Dictionary of the Syriac Heritage. Piscataway, NJ: Gorgias Press, 2011. Kapitola Historiography, Syriac, s. 199–203. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WRIGHT, William. A Short History of Syriac Literature. London: Adam and Charles Black, 1894. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.