Louis De Geer (1854–1935)
Louis de Geer | |
---|---|
Narození | 27. listopadu 1854 Kristianstads parish |
Úmrtí | 25. února 1935 (ve věku 80 let) Kviinge church parish |
Bydliště | Hanaskog Castle (1891–1935) |
Alma mater | Uppsalská univerzita (od 1873) |
Povolání | politik a statkář |
Majetek | 498 000 kr (1930)[1] |
Politické strany | Första kammarens minoritetsparti (1901–1904) Första kammarens moderata parti (1905–1911) Free-minded National Association (1912–1914) Q111478524 (1914) |
Děti | Arvid De Geer[2] |
Rodiče | Louis de Geer the Elder[3][2] a Caroline Lovisa, Grevinna Wachtmeister af Johannishus[2] |
Rod | De Geer af Finspång |
Příbuzní | Gerard De Geer (sourozenec) Louis De Geer[4] a Carl De Geer[4] (vnoučata) |
Funkce | člen První komory (1901–1914) governor of Kristianstad county (1905–1923) premiér Švédska (1920–1921) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerhard Louis de Geer (27. listopadu 1854 Kristianstad, Švédsko - 25. února 1935, Östra Göinge) byl švédský šlechtic, liberální politik a úředník.
Členem parlamentu byl v letech 1901-1914 za dob prvního švédského senátu. Premiérem Švédska byl od 27. října 1920 do 14. února 1921. Členové vlády silně kritizovali krále Gustava V. pro jeho pasivitu a neschopnost, společně tak podali demisi, mezi odstupujícími byl i de Geer. Louis de Geer se narodil do obchodnické rodiny. Jeho otcem byl Arvid de Geer a matkou dcera obchodníka, Magdalena Sorensen (za svobodna Dahl). Manželé vychovávali pět dětí.
Život
Louis vystudoval v roce 1873 práva, na univerzitě v Uppsale. Od roku 1881 pracoval na ministerstvu financí jako asistent a v letech 1888-1922 byl tajemníkem úřadu, jeho politická kariéra strmě stoupala, dobře se vyznal v politických otázkách. V letech 1901 až 1914 pracoval také jako člen první komory parlamentu za volební obvod Kristianstad Lands. V letech 1905-1923 pracoval zároveň i jako guvernér tohoto okresu. De Geer byl umírněným liberálem, začínajícím v menšinové straně. Později přešel do Liberální strany. Jako zastupitel Ššédské vlády jednal ve snaze zachovat a chránit Švédsko-Norskou unii.
Jako zastupitel liberálnějšího proudu zastával levicovější názory, mimo jiné prosazení osmihodinové pracovní doby. Tím se přikláněl k sociálně demokratické straně. V letech 1919-1924 zastával funkci předsedy Švédské severní asociace.
Reference
- ↑ Swedish Census 1930. Švédský národní archiv. Dostupné online. [cit. 2023-04-08].
- ↑ a b c Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-01-23].
- ↑ G. Louis De Geer. Dostupné online.
- ↑ a b Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-01-23].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis de Geer na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Premiéři Švédska | ||
---|---|---|
Louis De Geer st. (1876–1880) • Arvid Posse (1880–1883) • Carl Johan Thyselius (1883–1884) • Robert Themptander (1884–1888) • Gillis Bildt (1888–1889) • Gustaf Åkerhielm (1889–1891) • Erik Gustaf Boström (1891–1900) • Fredrik von Otter (1900–1902) • Erik Gustaf Boström (1902–1905) • Johan Ramstedt (1905) • Christian Lundeberg (1905) • Karl Staaff (1905–1906) • Arvid Lindman (1906–1911) • Karl Staaff (1911–1914) • Hjalmar Hammarskjöld (1914–1917) • Carl Swartz (1917) • Nils Edén (1917–1920) • Hjalmar Branting (1920) • Louis de Geer (1920–1921) • Oscar von Sydow (1921) • Hjalmar Branting (1921–1923) • Ernst Trygger (1923–1924) • Hjalmar Branting (1924–1925) • Rickard Sandler (1925–1926) • Carl Gustaf Ekman (1926–1928) • Arvid Lindman (1928–1930) • Carl Gustaf Ekman (1930–1932) • Felix Hamrin (1932) • Per Albin Hansson (1932–1936) • Axel Pehrsson-Bramstorp (1936) • Per Albin Hansson (1936–1946) • Tage Erlander (1946–1969) • Olof Palme (1969–1976) • Thorbjörn Fälldin (1976–1978) • Ola Ullsten (1978–1979) • Thorbjörn Fälldin (1979–1982) • Olof Palme (1982–1986) • Ingvar Carlsson (1986–1991) • Carl Bildt (1991–1994) • Ingvar Carlsson (1994–1996) • Göran Persson (1996–2006) • Fredrik Reinfeldt (2006–2014) • Stefan Löfven (2014–2021) • Magdalena Anderssonová (2021–2022) • Ulf Kristersson (od 2022) |