Louis De Geer (1854–1935)

Louis de Geer
Narození27. listopadu 1854
Kristianstads parish
Úmrtí25. února 1935 (ve věku 80 let)
Kviinge church parish
BydlištěHanaskog Castle (1891–1935)
Alma materUppsalská univerzita (od 1873)
Povolánípolitik a statkář
Majetek498 000 kr (1930)[1]
Politické stranyFörsta kammarens minoritetsparti (1901–1904)
Första kammarens moderata parti (1905–1911)
Free-minded National Association (1912–1914)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ111478524 (1914)
DětiArvid De Geer[2]
RodičeLouis de Geer the Elder[3][2] a Caroline Lovisa, Grevinna Wachtmeister af Johannishus[2]
RodDe Geer af Finspång
PříbuzníGerard De Geer (sourozenec)
Louis De Geer[4] a Carl De Geer[4] (vnoučata)
Funkcečlen První komory (1901–1914)
governor of Kristianstad county (1905–1923)
premiér Švédska (1920–1921)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: zdroje, wikiodkazy, encyklopedický styl a vhled

Gerhard Louis de Geer (27. listopadu 1854 Kristianstad, Švédsko - 25. února 1935, Östra Göinge) byl švédský šlechtic, liberální politik a úředník.

Členem parlamentu byl v letech 1901-1914 za dob prvního švédského senátu. Premiérem Švédska byl od 27. října 1920 do 14. února 1921. Členové vlády silně kritizovali krále Gustava V. pro jeho pasivitu a neschopnost, společně tak podali demisi, mezi odstupujícími byl i de Geer. Louis de Geer se narodil do obchodnické rodiny. Jeho otcem byl Arvid de Geer a matkou dcera obchodníka, Magdalena Sorensen (za svobodna Dahl). Manželé vychovávali pět dětí.

Život

Louis vystudoval v roce 1873 práva, na univerzitě v Uppsale. Od roku 1881 pracoval na ministerstvu financí jako asistent a v letech 1888-1922 byl tajemníkem úřadu, jeho politická kariéra strmě stoupala, dobře se vyznal v politických otázkách. V letech 1901 až 1914 pracoval také jako člen první komory parlamentu za volební obvod Kristianstad Lands. V letech 1905-1923 pracoval zároveň i jako guvernér tohoto okresu. De Geer byl umírněným liberálem, začínajícím v menšinové straně. Později přešel do Liberální strany. Jako zastupitel Ššédské vlády jednal ve snaze zachovat a chránit Švédsko-Norskou unii.

Jako zastupitel liberálnějšího proudu zastával levicovější názory, mimo jiné prosazení osmihodinové pracovní doby. Tím se přikláněl k sociálně demokratické straně. V letech 1919-1924 zastával funkci předsedy Švédské severní asociace.

Reference

  1. Swedish Census 1930. Švédský národní archiv. Dostupné online. [cit. 2023-04-08].
  2. a b c Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-01-23].
  3. G. Louis De Geer. Dostupné online.
  4. a b Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-01-23].

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis de Geer na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Premiéři Švédska
Louis De Geer st. (1876–1880) Arvid Posse (1880–1883) Carl Johan Thyselius (1883–1884) Robert Themptander (1884–1888) Gillis Bildt (1888–1889) Gustaf Åkerhielm (1889–1891) Erik Gustaf Boström (1891–1900) Fredrik von Otter (1900–1902) Erik Gustaf Boström (1902–1905) Johan Ramstedt (1905) Christian Lundeberg (1905) Karl Staaff (1905–1906) Arvid Lindman (1906–1911) Karl Staaff (1911–1914) Hjalmar Hammarskjöld (1914–1917) Carl Swartz (1917) Nils Edén (1917–1920) Hjalmar Branting (1920) Louis de Geer (1920–1921) Oscar von Sydow (1921) Hjalmar Branting (1921–1923) Ernst Trygger (1923–1924) Hjalmar Branting (1924–1925) Rickard Sandler (1925–1926) Carl Gustaf Ekman (1926–1928) Arvid Lindman (1928–1930) Carl Gustaf Ekman (1930–1932) Felix Hamrin (1932) Per Albin Hansson (1932–1936) Axel Pehrsson-Bramstorp (1936) Per Albin Hansson (1936–1946) Tage Erlander (1946–1969) Olof Palme (1969–1976) Thorbjörn Fälldin (1976–1978) Ola Ullsten (1978–1979) Thorbjörn Fälldin (1979–1982) Olof Palme (1982–1986) Ingvar Carlsson (1986–1991) Carl Bildt (1991–1994) Ingvar Carlsson (1994–1996) Göran Persson (1996–2006) Fredrik Reinfeldt (2006–2014) Stefan Löfven (2014–2021) Magdalena Anderssonová (2021–2022) Ulf Kristersson (od 2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech