Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
1609 – 1616
PanovníkRudolf II., Matyáš
PředchůdceFerdinand z Donína
NástupceBedřich z Talmberka
Narození1560
Úmrtí1616 (ve věku 55–56 let)
Místo pohřbeníKlášter minoritů
ChoťPolyxena z Minkvic
RodičeMikuláš IV. Zajíc z Hazmburka a Anna Dorota Popelová z Lobkowicz
PříbuzníHedvika Zajícová z Hazmburka[1] (sourozenec)
Profesespisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1570?–1616) byl vzdělaný český šlechtic z rodu Zajíců z Hazmburka.

Život

Budyně nad Ohří

Byl synem Mikuláše IV. z Hazmburka (a tedy vnukem Jana IV. z Hazmburka)[2] a jeho druhé manželky Anny Doroty Popelové z Lobkovic, která krátce po porodu jediného syna zemřela.

Roku 1602[zdroj⁠?] si vzal za manželku Polyxenu z Minkvic,[3] se kterou měl později celkem sedm dětí, z toho pět synů. Jedním z nich, Jaroslavem Maximilianem, Hazmburkové vymřeli po meči.

V letech 1610 až 1616 zastával úřad prezidenta apelačního soudu. Pan Zajíc byl štědrým mecenášem, po řadu let podporoval kronikáře Bartoloměje Paprockého, zajímal se o alchymii a různé vědy a na svém zámku Budyni hostil mimo jiné i Tychona Brahe nebo Bavora Rodovského z Hustiřan.[4] Také vlastnil bohatou alchymistickou knihovnu[4] a často se chlubíval, že na alchymii vydal víc peněz než samotný císař Rudolf II.[5] Tyto záliby a rozsáhlé renesanční přestavby jeho sídel, ke kterým patřily zámky Budyně nad Ohří, Mšené[6] a Brozany, byly velmi nákladné. Jan Zbyněk si proto půjčoval vysoké částky, které nedokázal splácet. Postupně rozprodal téměř celý majetek, a jeho potomkům zůstala jen drobná panství. Po prodeji Budyně v roce 1614 se přestěhoval na brozanský zámek, který již dříve jako věno[3] přenechal manželce a věřitelé jej proto nemohli zabavit.[7] Do konce života pak setrval u apelačního soudu a žil jen z prezidentského platu.[zdroj⁠?] Pohřben byl v klášteře při kostelu svatého Jakuba v Praze.[7]

Děti Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka

  • Anna Marie (1603 – 15. července 1638)
  • Jan Mikuláš (6. srpna 1604 – 1634)
  • Kateřina Zykuna (po 1605 – ?)
  • Oldřich Václav (asi 1606 – po 1617)
  • Vilém Jan (asi 1609 – asi 1654)
  • Jiří (asi 1611 – ?)
  • Jaroslav Maxmilián (Mikuláš) (1614–1663)

Reference

  1. ↑ August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha: Šolc a Šimáček. 1923.
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 599. Dále jen Anděl (1984). 
  3. ↑ a b Anděl (1984), s. 53
  4. ↑ a b Anděl (1984), s. 62
  5. ↑ HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Akropolis 197 s. ISBN 978-80-901020-3-3. 
  6. ↑ Anděl (1984), s. 335
  7. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. S. 23. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.