Jan Streng

Jan Streng
prof. MUDr. Jan Streng
prof. MUDr. Jan Streng
Narození10. května 1817
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. března 1887 (ve věku 69 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíonemocnění močových cest
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánílékař, pedagog a gynekolog
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1878–1879)
rektor Univerzity Karlovy (1884–1885)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Streng (10. května 1817 Praha[1] – 31. března 1887 Praha-Nové Město[2]) byl český lékař-gynekolog, profesor porodnictví a rektor Univerzity Karlovy.

Život

Jan Streng se narodil 10. května 1817 v Praze. Vystudoval gymnázium a pražskou lékařskou fakultu, roku 1842 byl promován na doktora, poté se stal na čtyři roky asistentem profesora Antonína Jungmanna.[3] V roce 1852 byl jmenován mimořádným a roku 1870 řádným profesorem porodnictví, ředitelem kliniky pro pomocnice při porodu a lékařem na ženském oddělení všeobecné nemocnice.[4]

Roku 1878 byl jmenován rektorem tehdy ještě spojené (česko-německé) Karlo-Ferdinandovy univerzity.[4] Když se česká část oddělila, zařadil se v roce 1883 spolu s Bohumilem Eiseltem, Vilémem Weissem a Josefem Schöblem mezi první řádné profesory české lékařské fakulty.[5] Roku 1884 byl jmenován rektorem české univerzity. Při té příležitosti vložil 4000 zlatých do nadace na podporu chudých mediků.[4]

Ke konci života patřil k nejstarším a nejzasloužilejším pražským lékařům. Byl oceňovaný jako odborník s dobrým úsudkem, vlastenec a humanista,[3] který vychoval řadu porodníků a gynekologů.[5] Byl oblíbený mezi studenty i pacienty, mimo jiné pro svůj jemný humor.[3] V listopadu 1885 obdržel řád železné koruny III. třídy.[6]

Zemřel 31. března 1887 v Praze na zánět ledvin.[7] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[4]

Dílo

Byl autorem článků ve vědeckých časopisech.[4] Knižně vyšly:

  • Atlas porodnický : ku prospěchu žen babictwj se učících (1859)
  • Kniha babická : ku prospěchu žen babictwj se učících (1859)
  • Učebná kniha o porodnictví pro babičky (1870)

Reference

  1. ↑ Matriční zápis z knihy kostela sv. Jiljí
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c Professor MDr. Jan Streng mrtev. Národní listy. 1887-03-31, roč. 27, čís. 89, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-09-05]. 
  4. ↑ a b c d e Prof. Dr. Jan Streng. Zlatá Praha. 1887-04-15, roč. 4, čís. 21, s. 334. Dostupné online [cit. 2011-09-05]. 
  5. ↑ a b Prof. dr. Jan Streng. Světozor. 1885-07-10, roč. 19, čís. 30, s. 476. Dostupné online [cit. 2011-09-05]. 
  6. ↑ Telegrafické zprávy. Národní listy. 1885-11-14, roč. 25, čís. 313, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-09-05]. 
  7. ↑ Zemřelí v Praze. Národní listy. 1887-04-05, roč. 27, čís. 94, s. 6. Dostupné online [cit. 2011-09-05]. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Streng na Wikimedia Commons
  • Autor Jan Streng ve Wikizdrojích
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Streng
  • Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Streng Johann 1817
Rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Předchůdce:
Antonín Reinwarth 		od 1878/79
Jan Streng 		Nástupce:
Ernst Mach
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Autoritní data Editovat na Wikidatech