Ideální plyn

Model ideálního plynu v nádobě s pevnými stěnami. Některé molekuly jsou barevně odlišeny pro snadnější sledování pohybu.

Ideální (dokonalý) plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti: je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.

Částice takového plynu musejí splňovat následující podmínky:[1][2][3]

  • rozměry částic jsou zanedbatelné vzhledem ke vzdálenostem mezi nimi (částice ideálního plynu lze tedy považovat za hmotné body, které se navzájem nedotýkají; pouze v okamžiku srážky),
  • kromě srážek na sebe částice jinak nepůsobí,
  • celková kinetická energie částic se při vzájemných srážkách nemění, tzn. srážky částic jsou dokonale pružné.

Důsledkem těchto podmínek je dokonalá stlačitelnost a dokonalá tekutost ideálního plynu.

Vlastnosti

Skutečné plyny téměř vyhovují podmínkám ideálního plynu v omezeném rozsahu kolem teploty 0 °C a tlaku 101 325 Pa (tzn. za normálních podmínek). Reálné plyny se vlastnostem ideálního plynu přibližují při dostatečně vysoké teplotě a nízkém tlaku.

Ideální plyn se používá ke zjednodušenému zkoumání vlastností a chování plynů při mechanických a termodynamických dějích. Pro termodynamické děje v plynech platí stavová rovnice ideálního plynu:

p V = N k T , {\displaystyle pV=NkT\,,}

kde p {\displaystyle p} je tlak plynu, V {\displaystyle V} je objem, N {\displaystyle N} celkový počet částic plynu, T {\displaystyle T} termodynamická teplota a k {\displaystyle k} Boltzmannova konstanta.

Průměrná kinetická energie jedné částice ideálního plynu je podle ekvipartičního principu přímo úměrná teplotě:

E 0 = 3 2 k T . {\displaystyle E_{0}={3 \over 2}kT\,.}

Tuto energii lze vyjádřit rovněž pomocí střední kvadratické rychlosti částic:

E 0 = 1 2 m 0 v k 2 , {\displaystyle E_{0}={1 \over 2}m_{0}v_{k}^{2}\,,}

kde m 0 {\displaystyle m_{0}} je hmotnost jedné částice.

Tlak ideálního plynu lze vyjádřit pomocí základní rovnice:

p = 1 3 N V m 0 v k 2 = 1 3 ϱ v k 2 , {\displaystyle p={1 \over 3}{N \over V}m_{0}v_{k}^{2}={1 \over 3}\varrho v_{k}^{2}\,,}

kde V {\displaystyle V} je objem nádoby a ϱ {\displaystyle \varrho } je hustota plynu.

Z uvedených vztahů lze určit celkovou vnitřní energii ideálního plynu, která odpovídá úhrnné kinetické energii částic:

U = N E 0 = 3 2 p V , {\displaystyle U=NE_{0}={3 \over 2}pV\,,}

Odkazy

Reference

  1. REICHL, Jaroslav; VŠETIČKA, Martin. Ideální plyn. Encyklopedie fyziky [online]. 2006 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  2. Ideální plyn. Fyzika 007 [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  3. The Ideal Gas Law. Chemistry LibreTexts [online]. 2013-10-02 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články