Histologie

Příprava histologického preparátu na podložním sklíčku po vytvoření řezu tkáně, zalité do parafínu, na mikrotomu

Histologie (z řečtiny: histos = tkáň, logos = nauka) je vědní disciplína, která se zabývá studiem mikroskopické struktury živočišných tkání (rostlinné tkáně – pletiva – jsou také zkoumány histologicky) a orgánů mnohobuněčných organismů. Je předmětem studia na přírodovědeckých a lékařských fakultách.

Zařazení a rozdělení histologie

  • biologie
    • morfologie
      • histologie
        • cytologie – nauka o buňce
        • obecná histologie – nauka o tkáních
        • speciální histologie (mikroskopická anatomie)
        • histotechnologie

Z praktických důvodů se rozděluje na obecnou a speciální histologii. Obecná histologie je nauka o struktuře základních typů tkání. Je k ní přiřazována rovněž cytologie – nauka o buňce. Speciální histologie, jinak také mikroskopická anatomie je věda studující mikroskopickou stavbu jednotlivých orgánů.

Příbuzné a související obory:

  • buněčná biologie – studuje struktury menší než buňka, hlavně organely v buňce
  • histopatologie – mikroskopická struktura nemocných tkání a orgánů. Je důležitým nástrojem patologické anatomie.
  • histochemie – chemické pochody probíhající v tkáních
  • imunohistochemie – využívá antigeny a protilátky na bližší poznání struktur
  • anatomie – struktura orgánů a orgánových soustav
  • morfologie – studuje celé organismy

Histologické techniky

Rozvoj histologie by nebyl možný bez vynálezu světelného mikroskopu; v současnosti je získávání dalších poznatků umožněno díky mikroskopům elektronovým. S rozvojem histologie muselo dojít i k vytvoření a zdokonalování mnoha technik fixace a barvení vzorků. Živočišné tkáně totiž nelze zkoumat v nativním stavu, rozkladné procesy, které začínají prakticky ihned po smrti buňky, totiž nenávratně ničí původní strukturu tkáně.

Odborníci trénovaní v histologických technikách, řezání a barvení tkání jsou histologičtí technologové (anglicky Histologic Technicians, HT). Jejich oborem je histotechnologie.

Histologický artefakt je struktura, která chybí v živých tkáních, ale objevila se během přípravy histologického preparátu. Např. během barvení, montování v entellanu, apod. Histologický technolog se vždy snaží vznik artefaktů minimalizovat.

Využití

V medicíně našla histologie své využití při zkoumání patologických změn tkáně (zhoubné bujení). Pomocí histochemických technik lze prokázat přítomnost látek (např. enzymů) v buňkách a tkáních a lépe tak porozumět chemickým procesů v živém organismu.

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo histologie ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu histologie na Wikimedia Commons

Atlasy

  • Atlas histologických technik
  • Histologický atlas MedAtlas
  • Atlas histologie LF UP
  • (anglicky) Histology
  • (anglicky) Internet Atlas of Histology

Ústavy

  • Ústav histologie a embryologie LF UP v Olomouci Archivováno 27. 8. 2005 na Wayback Machine.
  • CBO - Oddělení histologie a embryologie 3. lékařské fakulty v Praze
  • Ústav histologie a embryologie (Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze) Archivováno 7. 5. 2005 na Wayback Machine.
  • Ústav anatomie, histologie a embryologie Archivováno 26. 3. 2009 na Wayback Machine. Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno
  • Ústav histologie a embryologie MU v Brně - Lékařská fakulta

Ostatní

  • Histologie močového měchýře
  • Česká společnost histologických laborantů
  • Kategorie:Histologie na Medik.cz
  • (anglicky) Imunohistologické metody
Lékařství: Patologie
Základní pojmy a principy patologie
Metody patologie
Buněčná adaptace
Buněčná smrt
Obory patologie
Klinická patologie
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph167625
  • PSH: 755
  • BNF: cb119582173 (data)
  • GND: 4025092-1
  • LCCN: sh85061084
  • LNB: 000075937
  • NDL: 00571456
  • NLI: 987007560551805171