Fluorid aktinitý

Fluorid aktinitý
Obecné
Systematický názevFluorid aktinitý
Anglický názevActinium(III) fluoride
Německý názevActinium(III)-fluorid
Sumární vzorecAcF3
Vzhledbílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS33689-80-4
PubChem101943120
SMILESF[Ac](F)F
InChIInChI=1S/Ac.3FH/h;3*1H/p-3
Key: MOWWWPDKUJOSJO-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost284 g/mol
Hustota7,88 g/cm3
Struktura
Krystalová strukturaromboedrická
Hrana krystalové mřížkya = 0,741 nm, c = 0,755 nm
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid aktinitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem AcF3.

Příprava

Fluorid aktinitý lze připravit v roztoku nebo v pevné fázi. V prvním případě reaguje hydroxid aktinitý s kyselinou fluorovodíkovou a produkt je následně vysrážen:[1]

Ac(OH)3 + 3 HF → AcF3↓ + 3 H2O

Při reakci v pevné fázi se aktinium zpracovává plynným fluorovodíkem při teplotě 700 °C v platinovém kelímku.[2][3]

Vlastnosti

Fluorid aktinitý je bílá pevná látka. Krystalizuje v romboedrické soustavě s prostorovou grupou P3c1 (Číslo 165) a parametry mřížky a = 741 pm a c = 755 pm. Na jednu elementární buňku připadá šest částic.[4]

Fluorid aktinitý reaguje s amoniakem při 900–1000 °C:

AcF3 + 2 NH3 + H2O → AcOF + 2 NH4F

Zatímco fluorid-oxid lanthanitý vzniká zahřátím fluoridu lanthanitého na vzduchu, z fluoridu aktinitého nevzniká fluorid-oxid aktinitý, ale dochází k jeho roztavení.[2][3]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Actinium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Actinium(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ MORSS, Lester R.; KATZ, Joseph J.; EDELSTEIN, Norman. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements (3rd Ed., Volumes 1-5). [s.l.]: Springer Netherlands 760 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4020-3555-5. S. 36. (anglicky) 
  2. ↑ a b FRIED, Sherman; HAGEMANN, French; ZACHARIASEN, W. H. The Preparation and Identification of Some Pure Actinium Compounds 1. Journal of the American Chemical Society. 1950-02, roč. 72, čís. 2, s. 771–775. Dostupné online [cit. 2024-01-07]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01158a034. (anglicky) 
  3. ↑ a b MEYER, G.; MORSS, Lester R. Synthesis of Lanthanide and Actinide Compounds. [s.l.]: Springer Science & Business Media 394 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7923-1018-1. S. 87–88. (anglicky) 
  4. ↑ ZACHARIASEN, W. H. Crystal chemical studies of the 5f-series of elements. XII. New compounds representing known structure types. Acta Crystallographica. 1949-12-02, roč. 2, čís. 6, s. 388–390. Dostupné online [cit. 2024-01-07]. DOI 10.1107/S0365110X49001016. 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle III.
Fluorid aktinitý (AcF3) • Fluorid stříbřitý (AgF3) • Fluorid hlinitý (AlF3) • Fluorid americitý (AmF3) • Fluorid arsenitý (AsF3) • Fluorid zlatitý (AuF3) • Fluorid boritý (BF3) • Fluorid bismutitý (BiF3) • Fluorid berkelitý (BkF3) • Fluorid bromitý (Br2F6) • Fluorid ceritý (CeF3) • Fluorid kalifornitý (CfF3) • Fluorid chloritý (Cl2F6) • Fluorid curitý (CmF3) • Fluorid kobaltitý (CoF3) • Fluorid chromitý (CrF3) • Fluorid dysprositý (DyF3) • Fluorid erbitý (ErF3) • Fluorid einsteinitý (EsF3) • Fluorid europitý (EuF3) • Fluorid železitý (FeF3) • Fluorid gallitý (GaF3) • Fluorid holmitý (HoF3) • Fluorid joditý (IF3) • Fluorid inditý (InF3) • Fluorid iriditý (IrF3) • Fluorid lanthanitý (LaF3) • Fluorid lutecitý (LuF3) • Fluorid manganitý (MnF3) • Fluorid dusitý (NF3) • Fluorid niobitý (NbF3) • Fluorid neodymitý (NdF3) • Fluorid niklitý (NiF3) • Fluorid neptunitý (NpF3) • Fluorid fosforitý (PF3) • Fluorid promethitý (PmF3) • Fluorid praseodymitý (PrF3) • Fluorid plutonitý (PuF3) • Fluorid rhoditý (RhF3) • Fluorid ruthenitý (RuF3) • Fluorid siřitý (SF3) • Fluorid antimonitý (SbF3) • Fluorid skanditý (ScF3) • Fluorid samaritý (SmF3) • Fluorid terbitý (TbF3) • Fluorid titanitý (TiF3) • Fluorid thallitý (TlF3) • Fluorid thulitý (TmF3) • Fluorid uranitý (UF3) • Fluorid vanaditý (VF3) • Fluorid yttritý (YF3) • Fluorid ytterbitý (YbF3) • Fluorid zirkonitý (ZrF3)