Evangelické lyceum a pamětní tabule

Evangelické lyceum a pamětní tabule
Budova Nového lycea na Konventní ulici č. 13
Budova Nového lycea na Konventní ulici č. 13
Základní informace
Slohklasicismus
Výstavba19. století
Poloha
AdresaBratislava, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice48°8′49,92″ s. š., 17°6′16,92″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelické lyceum a pamětní tabule je národní kulturní památka Slovenské republiky, tvořená souborem tří objektů nacházejících se v Bratislavě. Jde o budovu Nového evangelického lycea na Konventní ulici č. 13, pamětní tabuli umístěnou na jeho rohu s Lycejní ulicí a budovu Starého evangelického lycea na Konventní ulici č. 15. Národní kulturní památkou byl soubor vyhlášen v roce 1961. Evangelické lyceum sehrálo významnou roli v rozvoji vzdělanosti v období Rakousko-Uherska a také v rozvoji slovenské kultury.

Budova Nového evangelického lycea

Je to budova postavená v klasicistním slohu v letech 1854 – 1855 do půdorysu ve tvaru L, je třípodlažní s sklepem. Autorem stavby je E. G. Bendl. Pamětní Nové evangelické lyceum se nachází na ulici Konventná č. 13[1]. V současnosti se v ní nachází Literárně vědní ústav Slovenské akademie věd.

Pamětní tabule

Nachází se na fasádě budovy Nového ev. lycea na rohu Konventní a Lycejní ulice. Jsou na ní umístěna jména 67 významných studentů, mezi nimiž byl Ľudovít Štúr či Milan Rastislav Štefánik. Je vytvořena podle návrhu architekta M. M. Harmince a osazena byla v roce 1932

Budova Starého evangelického lycea

Staré evangelické lyceum na Konventní ulici 15

Je to budova postavená v klasicistním slohu v roce 1783. Úpravy na ní byly provedeny v 20. století. Má nepravidelný zalomený půdorys, je dvoupodlažní a podsklepená. Autorem stavby je Matej Walch. Památné Staré evangelické lyceum je na ulici Konventná č. 15. V Současnosti je v něm Lycejní knihovna, která je od roku 1954 ve zprávě Ústřední knihovny Slovenské akademie věd

Historie

  • 1606 zřízení vyšší střední evangelické školy podle vzoru lauingenského gymnázia rodákem z Luingenu Davidem Kilgerom těsně po založení evangelického církevního sboru.
  • 1656 otevření nového lycea, lektory zde byli: Daniel Tiefenbacher, Jakub Jan Helgenmayer, Krištof Bohm, Ján Seyfried, Daniel Tieftrunck, a Thomas Illés – Němci. Sídlilo na dnešní Kostelní 1 v roce 1672 ji zabrali jezuité i s vzácnou knihovnou, v současnosti je budova známá jako jezuitské Aloisianum.
Budova ev. lycea z roku 1656 na Kostelní 1, nyní v ní sídlí Teologická fakulta Trnavské univerzity v Trnavě
  • 7. července 1682 byla v obytném domě otevřena škola
  • 1714 se rektorem stal Matej Bel, který zde setrval do roku 1719. Během svého působení se zasloužil o povznesení lycea na vysokou úroveň. Také zavedl alumneum pro chudé studenty. Dostávalo ho 20 studentů. Jeho nástupci byli Fridrich Vilém Beer[2], Ján Tomka-Sásky a Jozef Bencúr.
  • 1783 postavení nové budovy lycea nazývané „Staré lyceum“ stojící na Konventní ulici 15 podle projektu Matěje Walcha[3].
  • 1843 odvolání Ľ. Štúra na základě rozhodnutí evangelického konventu, z postu náměstka profesora Katedry řeči a literatury československé, kterým byl Juraj Palkovič.
  • 11. září 1851 místodržitel hrabě Attems nařizuje změny v osnovách
  • 1854 schválení výstavby nové budovy lycea z prostředků sboru
  • 1855 nastěhování lycea do nové budovy na Konventní 13. Budova se nazývá „Nové lyceum“. Nové lyceum je pozdněklasicistní budova, kterou stavěl E. G. Bendl. Sídlila zde Evangelická teologická akademie a studentský domov.
  • 1. září 1859 vydání protestantského patentu panovníkem. Hlavním tvůrcem patentu byl Karol Kuzmány. Způsobil rozpory vedoucí k Patentálním bojům mezi jeho zastánci a odpůrci
  • 1882 osamostatnění Teologické akademie uherské ev. a. v. církve v Bratislavě
Průčelí evangelického lycea z r. 1896 na Palisádách 51, nyní sídlo soukromé školy DSB
  • 1895 smlouva mezi evangelickým sborem a státem o výstavbě nové budovy lycea, na kterou stát přispěl 16 000 zlatých
  • 1896 lyceum se stěhuje do nové budovy na Palisádách, architekt Ignác Alpari (Stöckl), kde byla zřízena i lyceální knihovna, tehdy mající 12 584 titulů, 1 000 exponátů starožitností a numismatickou sbírku s 10 833 mincemi. V současnosti se v ní nachází německá škola Bratislava (Deutsche Schule Bratislava – DSB)[4]
  • 22. září 1923 je Evangelické lyceum zrušeno výnosem ministerstva školství a národní osvěty, vzniká z něj Státní německé gymnázium, které je nakonec v roce 1944 zrušeno
  • 1932 je na rohu Nového lycea osazena podle projektu Dušana Jurkoviče pamětní tabule se 67 jmény štúrovců a slovenských národovců, kteří na evangelickém lyceu v Bratislavě studovali

Významní buditelé na pamětní tabuli

Pamětní tabule na Konventna 13

Ze strany Konventna ulice

Ze strany Lycejní ulice

Na patě tabule

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evanjelické lýceum a pamätná tabuľa (Bratislava) na slovenské Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. krizom-krazom.eu [online]. [cit. 2016-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-27. 
  2. http://www.biblicalcyclopedia.com/B/beer-friedrich-wilhelm.html
  3. http://www.teraz.sk/rok-l-stura/stopy-l-stura-sa-zacinaju-v-brati/119602-clanok.html
  4. Archivovaná kopie. www.deutscheschule.sk [online]. [cit. 2016-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-30. 

Související články

  • Evangelické lyceum (Bratislava, Vranovská 2)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové evangelické lyceum na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Staré evangelické lyceum na Wikimedia Commons
  • Historie evangelického církevního sboru v Bratislavě
  • Evangelické lyceum v Bratislavě Historie
  • SME: Konventu kdysi znali štúrovců, dnes řidiči
  • Evangelické lyceum - seznam studentů, Konventná ul. č. 13
  • Architektura bratislavských evangelíků
  • SME: Evangelické lyceum slaví 400 let
  • Lyceálna knihovna v Historické fondy SAV Archivováno 6. 6. 2016 na Wayback Machine.
  • Boldiš, Josef, Lyceálna knihovna v Bratislavě, Martin: Matica slovenská, 1972, 110 s.