De Stijl

O hudebním albu pojednává článek De Stijl (album).

De Stijl (v nizozemštině znamená styl) je původem nizozemské umělecké hnutí založené roku 1917. V užším slova smyslu je termín De Stijl používán pro označení díla vytvořeného skupinou nizozemských umělců mezi lety 1917 a 1931. Kromě toho ještě existoval časopis s názvem De Stijl vydávaný malířem a kritikem Theem van Doesburgem, který propagoval názory této skupiny umělců. Kromě Van Doesburga do skupiny patřili malíři Piet Mondrian a Bart van der Leck a architekti Gerrit Rietveld a J.J.P. Oud. Umělecká filozofie, která vytvořila základ tohoto díla, je známá jako neoplasticismus.

Nizozemské hnutí De Stijl hraje zvláštní roli při formování moderního jazyka formy. V roce 1922 pořádal Theo van Doesburg ve Výmaru svůj kurs o principech De Stijlu v ateliéru Karla Petera Röhla převážně pro studenty Bauhausu. V témže roce se v září z podnětu van Doesburga konal ve Výmaru také Mezinárodní kongres konstruktivistů a dadaistů, kterého se zúčastnili nejdůležitější evropští avantgardní umělci jako Kurt Schwitters, Tristan Tzara, El Lisitckij, Cornelis van Eesteren a v neposlední řadě Lucia Moholyová a László Moholy-Nagy.

Proponenti tohoto stylu se snaží vyjádřit nový utopický ideál [poznámka 1] duchovní harmonie a řádu. Dosahují čisté abstrakce a univerzálnosti tím, že redukují základy tvaru a barvy – vizuální kompozici zjednodušili na vertikální a horizontální směr a používají pouze základní barvy spolu s černou a bílou.

Architektura

Čtvrť Hook of Holland, kterou navrhl J.J.P. Oud

Hnutí De Stilj mělo významný vliv i na architekturu. Mezi lety 1923 až 1924 navrhl Rietveld v Utrechtu dům Dům Rietvelda a Schröderové, což je jediný dům plně navržený dle principů a postojů De Stijl. De Stijl odráží také stavby navržené architektem J.J.P. Oud: například Café De Unie v Rotterdamu nebo rezidenční čtvrť Hook of Holland. Mezi další příklady patří Eames House od architektů Charles and Ray Eamesových.

Dům Rietvelda a Schröderové od Gerrita Rietvelda je stavba, která nejvíce odpovídá principům De Stijl

V této architektuře je fasáda vnímána jako kompozice na malířském plátně. Konstrukce budovy není důležitým estetickým prvkem. Architekti zároveň používají průmyslově vyrobené díly a stejně jako funkcionalisté popírají dekorativní umělecké prvky. Místo nich v interiéru i exteriéru používají velké barevné plochy.[1]

Poznámka

  1. Mondrian se domníval, že odcizení moderního člověka (viz Rousseau, marxismus apod.) je pouze zdánlivé a že je ho možné překonat přeměnou vnímání reality, kdy je upuštěno od konkrétního (přítomného v tradičním umění) ve prospěch obecného (přítomného v abstraktním umění). Mondrianovy malby - které vypadají pouze jako vytříbená dobrodružství na poli estetiky - výše uvedené přesvědčení zahrnují.

Odkazy

Reference

  1. Karel Teige: De Stijl a holandská moderna. Archiweb.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech