Cytokineze

Cytokineze, nahoře zaškrcením a dole tvorbou přehrádky

Cytokineze je děj, při kterém se mateřská buňka fyzicky rozdělí na dvě dceřiné buňky. V případě mitózy jsou buňky identické, v případě meiózy si jsou sesterské. Je to závěrečná fáze komplikovaného procesu buněčného dělení.

Způsoby cytokineze

Buňky rostlin, hub, živočichů, prvoků či bakterií jsou navzájem poměrně odlišné a vyžadují odlišný přístup. Proto je logické, že v průběhu evoluce života vzniklo vícero strategií.[1]

  • Zaškrcení (např. živočišné buňky) – proces připomíná zaškrcení od krajů do středu
  • Přehrádečné dělení (u rostlinných buněk) – ve středu vzniká střední lamela (destička) vzniká od středu ke kraji
  • Pučení (někteří prvoci, kvasinky) – na mateřské buňce vznikne pupen, jenž se oddělí a později doroste
  • Volné novotvoření (typické u hub)

Reference

  1. Masanori Mishima ; Michael Glotzer. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. Příprava vydání Lennarz,W.J., Lane, M.D.. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Cytokinesis. 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Buněčný cyklus
Interfáze
G1 fáze • S fáze • G2 fáze • kontrolní body buněčného cyklu
M fáze
profázeprometafázemetafázeanafázetelofáze • cytokineze
Regulátory
cykliny
DEAB • C • F • G • H • I • J • K • L • O • T • Y
cyklin-dependentní kinázy
CDK1 • CDK2 • CDK3 • CDK4 • CDK5 • CDK6 • CDK7 • CDK8 • CDK9 • CDK10 • CDK aktivující kináza
další proteiny
Cdc25 • Cdc42E2FWee1APC • Cdc20 • sekurin • separáza • MPF2 • p53p21Mdm2