Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu

Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu
Základní informace
Architekt	Alexandr Tamanjan
Výstavba	1933
Poloha
Adresa	Թումանյան փող. 36, Jerevan, Kentron, Arménie Arménie
Souřadnice	40°11′8,88″ s. š., 44°30′54″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu (plný název: Arménské národní akademické divadlo opery a baletu Alexandra Spendiarjana; arménsky Ալեքսանդր Սպենդիարյանի անվան օպերայի և բալետի ազգային ակադեմիական թատրոն, přepis: Aleksandr Spendiarjani anwan operaji jew baleti asgajin akademiakan tatron, zkráceně slang Օպերա, Opera; rusky Академический театр оперы и балета имени А. Спендиаряна, Akademitscheski teatr opery i baleta imeni A. Spendiarjana) je největší a nejdůležitější hudební divadlo a taneční scéna v Arménii, která se nachází v budově stejného jména v centru hlavního města.

Dějiny

Komplex budov navrhl arménský architekt Alexandr Tamanjan (1878–1936). Divadlo se plánovalo a výstavba probíhala v letech 1926 až 1953.^[1] Před stavbou divadla existovalo operní studio, které bylo založeno v roce 1927 na Jerevanské státní konzervatoři jejím ředitelem Anušavanem Ter-Gevondjanen. Zahrnovalo sbor, symfonický orchestr a sólisty.^[2] Průlom nastal v roce 1930 během oslav desátého výročí Arménské SSR.^[3] V květnu 1932 vláda oznámila, že na základě souboru vytvořeného na konzervatoři založí první kamenné operní divadlo v zemi.^[4]

Divadlo bylo otevřeno 20. ledna 1933 operou Almast od Alexandra Spendiarjana na libreto Sofije Parnokové.^[2] Romanos Melikjan byl spoluzakladatelem a prvním uměleckým ředitelem divadla. V roce 1935 poprvé na scénu přišel balet, Čajkovského Labutí jezero. Ve stejném roce dostalo divadlo současný název Divadlo opery a baletu. Tamanjan zemřel v roce 1936 a jeho architektonický styl byl oceněn na světové výstavě v Paříži v roce 1937. V roce 1939 bylo divadlo pojmenováno po Alexandru Spendiarjanovi.^[4] Zpočátku divadlo mělo velkou uzavřenou zimní halu, malé letní haly a pódia.^[5] V letech 1939 až 1940 byla budova dokončena podle Tamanjanových plánů pod vedením jeho syna Georgije. Bývalá Zimní síň měla 1120 míst, letní sál byl postaven s novým koncertním sálem,^[5] pozdějším Koncertním sálem Arama Chačaturjana. V roce 1953 byl komplex budov dokončen.^[6] Divadlo získalo v roce 1957 titul Akademické.^[4]

Divadlo opery a baletu bývá spojováno s operou Almast, která byla v průběhu desetiletí znovu a znovu inscenována^[7] a vedle klasického repertoáru propagovala také vznik nových arménských scénických děl. K jiným operním inscenacím v prvních letech patřily Anuš od Armena Tigranjana (premiéra v roce 1912), roku 1935 Statečný Nazar a roku 1938 Jitro od Haro Stepanjana, což byla první arménská opera na současné téma.^[5] V roce 1938 následovala opera Taparnikos od Artemije Ajvasjana, v roce 1945 Aršak II. od Tigrana Čuchadžjana, roku 1950 David Bek Armena Tigranjana, v roce 1957 Arcvaberd od Andreje Babajeva a roku 1967 Ohnivý kruh od Aveta Terterjana. Byly realizovány i významné baletní produkce Arama Chačaturjana: v roce 1939 Štěstí, v roce 1947 Gajané a v roce 1961 Spartakus.^[1] Mezi první dirigenty opery patřili Georgij Budagjan, Konstantin Saradžev, Ruben Stepanjan, Michail Tavrisjan, který dirigoval operu v letech 1938 až 1957, a Suren Gavrilovič Čarekjan.^[4]

V divadle bylo uvedeno více než 200 oper a baletů (do roku 2020) a soubor hostoval ve více než 20 zemích po celém světě.^[6]

Současnost

Po několika přestavbách a renovacích v letech 1980^[8] a naposledy v letech 2012 až 2013^[9] má rotunda dva samostatné amfiteátry: divadlo opery a baletu Alexandra Spendiarjana s 1120 místy^[5] a koncertní sál Arama Chačaturjana s 1300 místy.^[8] Americký dirigent Constantine Orbelian (* 1956) je ředitelem divadla od roku 2016. Poté, co byl v březnu 2019^[10] dočasně propuštěn, byl v únoru 2020 znovu jmenován ředitelem.

Galerie

• 
  Divadlo z ptačího pohledu
• 
  Exteriér divadla nasvícený v noci
• 
  Detail budovy
• 
  Detail budovy, opěrné sloupy
• 
  Detail budovy, opěrné sloupy
• 
  Detail budovy, zdobená fasáda mezi okny připomíná hereckou masku
• 
  Exteriér divadla
• 
  Interiér divadla, opera Madam Butterfly

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Opern- und Ballett-Theater Jerewan na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu na Wikimedia Commons
• (anglicky) (rusky) Oficiální webové stránky Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine.
• (anglicky) National Academic Theatre of Opera and Ballet after A. Spendiaryan na: yerevan.am